č. 623/2005 Sb. NSS; Úkony policejního orgánu

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 31. 10. 2003 odmítl žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, jejž žalobci spatřovali v tom, že policejní rada npor. Mgr. Katarína K. v rámci trestního řízení vedeného Policií České republiky, Správou Jihomoravského kraje, Službou kriminální policie a vyšetřování, neumožnila v rozporu se zákonem (§ 65 odst. 2 trestního řádu) nahlédnout obhájci žalobců Václavu K., advokátovi, do vyšetřovacího spisu. Krajský soud dospěl k závěru, že s ohledem na povahu „napadeného úkonu“ není splněna jedna z podmínek řízení, kterou je nezákonný zásah správního orgánu, a že tento nedostatek je neodstranitelný. Napadený úkon byl úkonem orgánu činného v trestním řízení, a správní soud proto nemá pravomoc posuzovat a přezkoumávat zákonnost tohoto úkonu, která přísluší jen orgánům, jež jsou k tomu oprávněny podle trestního řádu. Z těchto důvodů krajský soud žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

Žalobci (stěžovatelé) proti usnesení krajského soudu brojili kasační stížností, v níž odmítli závěry krajského soudu pro rozpor s charakterem a smyslem právní úpravy žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Především namítli, že při posuzování toho, zda věc patří do pravomoci soudu, krajský soud nevzal v úvahu, že podle § 2 s. ř. s. správní soudy také „rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon“, a že soudní řád správní v ustanovení § 83 výslovně připouští žalobu proti zásahu „ozbrojených sil, veřejného ozbrojeného sboru, ozbrojeného bezpečnostního sboru nebo jiného obdobného sboru, který není správním orgánem“. Bylo by tak možno si představit, že žaloba bude odmítnuta podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. s poukazem na ustanovení § 85 s. ř. s. [nikoli tedy podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], ale ani s takovým odmítnutím by nemohli souhlasit. Podle § 65 odst. 2 trestního řádu je totiž státní zástupce povinen pouze přezkoumat závažnost samotných důvodů odepření práva nahlížet do spisů, činit si z nich výpisky a poznámky, není však povinen (pouze oprávněn) zjednat nápravu, např. postupem dle § 174 odst. 2 trestního řádu. V tomto případě dokonce státní zástupce nesplnil svou zákonnou povinnost a závažnost důvodů do podání žaloby (tedy po dobu více než 40 dnů) nijak nepřezkoumal. Za tohoto stavu proto musí stěžovatelé odmítnout tvrzení krajského soudu, že se měli domáhat přezkoumání postupu policejního orgánu u příslušného orgánu činného v trestním řízení, tedy u státního zástupce. Se zřetelem k tomu proto podali žalobu na…