dnes je 19.4.2024

Input:

č. 427/2005 Sb. NSS; Řízení před soudem: důvody kasační stížnosti

č. 427/2005 Sb. NSS
Řízení před soudem: důvody kasační stížnosti
k § 103 odst. 1 písm. e) soudního řádu správního
Pod „nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo zastavení řízení“ ve smyslu § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. spadá také případ, kdy porušení procesního předpisu mělo nebo mohlo mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo zastavení řízení.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22.9. 2004, čj. 1 Azs 24/2004-49)
Věc: Van Duyen N. (Vietnamská socialistická republika) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce.

Rozhodnutím ze dne 12. 7. 2002 zamítl žalovaný žalobcovu žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce podle procesních předpisů tehdy účinných opravný prostředek u Vrchního soudu v Praze. Ten o něm do konce roku 2002 nerozhodl a věc byla poté předána Krajskému soudu v Brně, který věc projednal jako žalobu podle soudního řádu správního. Krajský soud usnesením ze dne 29. 10. 2003 řízení o žalobě zastavil podle § 47 písm. c) s. ř. s. s poukazem na ustanovení § 33 zákona o azylu.
Ke včasné kasační stížnosti Nejvyšší správní soud toto usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Krajský soud v odůvodnění uvedl, že žalobce byl v době podání opravného prostředku hlášen k pobytu v Pobytovém středisku Zbýšov; na tuto adresu krajský soud doručoval písemnost, která se dne 5. 5. 2003 nepřevzatá vrátila. Pobytové středisko Zbýšov poté na dotaz krajského soudu k pobytu žalobce sdělilo, že žalobce se dne 5. 6. 2003 vrátil z povoleného opuštění střediska, dne 6. 7. 2003 se však již nevrátil, a proto byl dne 8. 7. 2003 odepsán z evidence pobytového střediska. Při posledním opuštění střediska žalobce uvedl nedostatečnou adresu „Františkovy Lázně 18“; ani na tuto adresu se soudu písemnost nepodařilo doručit.
V kasační stížnosti žalobce (dále „stěžovatel“) namítl, že soud - nebylo-li možné zjistit místo pobytu - mu jako osobě neznámého pobytu měl ustanovit opatrovníka (§ 29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.). Vedle toho stěžovatel uvedl, že je registrován na adrese R. 92, Šluknov, kam mu žádná pošta doručována nebyla.
Kasační stížnost je důvodná.
Ke včasnosti kasační stížnosti Nejvyšší správní soud uvážil: stížností napadené usnesení o zastavení řízení bylo vydáno dne 29. 10. 2003. Usnesením ze dne 12. 11. 2003 pak krajský soud žalobci ustanovil opatrovnici Bělu S., vedoucí kanceláře Krajského soudu v Brně, a usnesení o tom nabylo právní moci dne 3. 12. 2003. Samotné usnesení o zastavení řízení však opatrovnici doručeno nebylo, neboť stěžovatel se dne 15. 12. 2003 osobně dostavil ke Krajskému soudu v Brně a usnesení o zastavení řízení převzal. Takto vzniklá situace založila pochybnost, zda je řízení před dotčeným krajským soudem vůbec skončeno: soudem pravomocně ustanovený opatrovník usnesení o zastavení řízení neobdržel a je tu k řešení otázka, zda vůbec začala běžet lhůta pro podání kasační stížnosti.
Právní názor na řešení této otázky již Nejvyšší správní soud dříve vyjádřil v rozhodnutí (dosud nepublikovaném) v jiné
Nahrávám...
Nahrávám...