č. 367/2004 Sb. NSS; Řízení před soudem: doručování
č. 367/2004 Sb. NSS
Řízení před soudem: doručování
k § 37 odst. 5 a § 42 soudního řádu správního
Pokud bylo soudu známo, že žalobce byl v průběhu řízení o žalobě hlášen k pobytu na jiné adrese, než kterou uvedl v žalobě, nebyla mu řádně doručena výzva k doplnění náležitostí podání, jestliže ji soud bez dalšího adresoval na adresu v žalobě uvedenou. Žalobce tak nebyl řádně vyrozuměn o nutnosti doplnit náležitosti podání podle § 37 odst. 5 s. ř. s. a nelze mu klást za vinu, že náležitosti podání nedoplnil.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 6. 2004, čj. 4 Azs 53/2004-42)
Věc: Volodymyr S. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce.
Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 23. 1. 2003 neudělilo žalobci azyl na území České republiky. Žalobce se včasnou žalobou domáhal zrušení tohoto rozhodnutí. V žalobě uvedl, že se zdržuje na adrese Brno, L. ulice 7.
Krajský soud v Brně vyzval žalobce usnesením k doplnění žaloby; protože žalobce ve lhůtě žalobu nedoplnil, soud žalobu odmítl.
Proti usnesení o odmítnutí podal žalobce kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud vyhověl, napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Jako důvod kasační stížnosti stěžovatel uvádí důvod vymezený v § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. a „z procesní opatrnosti“ uvádí i důvody vymezené v písm. c) a d) téhož ustanovení. Vytýká krajskému soudu porušení ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s.: krajský soud jej sice vyzval k odstranění vad podání, ale lhůta k tomuto odstranění byla poskytnuta pouze v trvání 15 dnů a stěžovatel se domnívá, že lhůta neměla být kratší než lhůta stanovená podle § 72 odst. 1 s. ř. s., tedy v trvání dvou měsíců. To dovozuje ze skutečnosti, „že nepodával žalobu podle soudního řádu správního, ale opravný prostředek podle části páté hlavy třetí občanského soudního řádu“. Dále se domnívá, že pokud krajský soud stanovil lhůtu podle § 37 odst. 5 s. ř. s., diskriminoval účastníky řízení, kteří podali opravný prostředek před 31. 12. 2002, neboť ti měli kratší lhůtu k opravě podání než účastníci podavší žalobu již za účinnosti soudního řádu správního. V takovém postupu shledává stěžovatel porušení čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť nebylo zajištěno rovné postavení účastníků řízení. Dále vytýká, že ani nenastalo „náhradní doručení“ usnesení, ve kterém krajský soud vyzval stěžovatele právě k doplnění náležitostí podání, neboť krajský soud doručoval na adresu L. 7, Brno, kde se však stěžovatel podle svých tvrzení nezdržoval, ani zde nebyl nikdy hlášen, a dovozuje, že lhůta pro doplnění podání nepočala běžet a napadané usnesení krajského soudu je předčasné a nemající oporu v zákoně; k tomu doplnil, že po celý svůj pobyt v České republice byl hlášen v azylovém středisku v Zastávce u Brna.
Ze spisů vyplynulo, že v žalobě doručené Krajskému soudu v Brně dne 30. 1. 2003, která směřovala proti rozhodnutí žalovaného správního orgánu, stěžovatel uvedl adresu pro doručování: ulice L. 7, Brno. Na základě telefonického dotazu na Ministerstvo vnitra ze dne 20. 3. 2003 bylo zjištěno, že stěžovatel byl k datu 30.1. 2003 hlášen k pobytu v pobytovém středisku…
