dnes je 19.3.2024

Input:

č. 300/2004 Sb. NSS; Řízení před soudem: lhůta k opravě nebo odstranění vad podání

č. 300/2004 Sb. NSS
Řízení před soudem: lhůta k opravě nebo odstranění vad podání
k § 37 odst. 5 a § 72 odst. 1 soudního řádu správního
Délku lhůty k opravě nebo odstranění vad podání podle § 37 odst. 5 s. ř. s. (resp. vad žaloby podle § 72 odst. 1 s. ř. s.) zákon nestanoví; určí ji soud tak, aby byla přiměřená okolnostem konkrétního případu, tj. aby v ní podatel mohl vady podání odstranit nebo opravit. Námitka podatele, že tato lhůta nesmí být kratší než dvouměsíční lhůta pro podání žaloby stanovená v § 72 odst. 1 s. ř. s., nemá oporu v žádném ustanovení soudního řádu správního.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18.12.2003, čj. 5 Azs 34/2003-42)
Věc: Vladimír D. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce.

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci dne 17.7. 2003 odmítl žalobu proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 5. 6. 2002, kterým žalobci nebyl udělen azyl. Toto usnesení žalobce napadl kasační stížností.
Důvod kasační stížnosti žalobce spatřoval v § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., a navíc pak z důvodu opatrnosti uplatnil další důvody v § 103 odst. 1 písm. c) a d) s. ř. s. Krajskému soudu žalobce vytkl, že napadeným usnesením porušil § 37 odst. 5 s. ř. s., neboť lhůtu k odstranění vad podání stanovil jen v trvání dvou týdnů, ačkoli délka lhůty podle tohoto ustanovení neměla být kratší než lhůta podle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. Žalobce totiž nepodával žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podle soudního řádu správního, ale opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu podle části páté hlavy třetí občanského soudního řádu. V něm je otázka náležitostí podání a jeho případné opravy a jeho doplnění upravena odlišně od současné úpravy dle soudního řádu správního. Žalobce je přesvědčen, že ukládáním kratší lhůty k doplnění a odstranění vad v podání podle § 37 odst. 5 s. ř. s., než jaká je upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., by byli účastníci řízení, kteří podali opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu podle právní úpravy platné k 31. 12. 2002, diskriminováni a nebylo by zajištěno rovné postavení účastníků řízení ve smyslu článku 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. K odstranění vad podání tedy měl krajský soud stanovit lhůtu, která nebude kratší než lhůta podle § 72 odst. 1 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud zamítl žalobcovu kasační stížnost podle § 110 odst. 1 s. ř. s. jako nedůvodnou.
Z odůvodnění:
Nejvyšší správní soud zkoumal, zda je dán důvod kasační stížnosti uplatněný žalobcem a spočívající v tom, že krajský soud napadeným usnesením porušil ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s. tím, že žalobci stanovil lhůtu k doplnění - opravě podání v délce dvou týdnů od doručení.
Vrchní soud v Praze o žalobcově opravném prostředku nerozhodl do 31. 12. 2002. Podle článku II zákona č. 519/2002 Sb. převzal tuto věc k dalšímu řízení a rozhodnutí krajský soud, v jehož obvodu byl žalobce v den podání žaloby, resp. žadatel o udělení azylu v den předložení opravného prostředku, Ministerstvem vnitra soudu hlášen k pobytu. Přípisem ze dne 2. 1. 2003 postoupil Vrchní soud v Praze věc Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Protože žalobcovo
Nahrávám...
Nahrávám...