dnes je 29.3.2024

Input:

č. 290/2004 Sb. NSS; Daňové řízení: rozsah přezkumu rozhodnutí o dani stanovené podle pomůcek

č. 290/2004 Sb. NSS
Daňové řízení: rozsah přezkumu rozhodnutí o dani stanovené podle pomůcek
k § 50 odst. 3 a 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“)
Při projednání odvolání proti rozhodnutí finančního úřadu o dani stanovené podle pomůcek je rozsah přezkumu omezen, neboť odvolací orgán podle ustanovení § 50 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zkoumá pouze dodržení zákonných podmínek pro použití stanovení daně podle pomůcek. Odvolací orgán je oprávněn podle ustanovení § 50 odst. 3 tohoto zákona řízení doplňovat či odstraňovat vady řízení anebo v tomto směru nařídit doplnění řízení nebo odstranění vad správci daně; takovéto doplnění řízení či odstranění vad řízení však může směřovat pouze k přezkoumání, zda jsou dodrženy zákonné podmínky pro stanovení daně podle pomůcek. Pokud odvolací orgán po takto provedeném doplnění řízení či odstranění vad dospěje k závěru, že zákonné podmínky pro stanovení daně podle pomůcek jsou dodrženy, odvolání pro jeho nedůvodnost zamítne.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2004, čj. 28 Ca 428/2001-35)
Věc: Akciová společnost T. v P. proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o daň z příjmů právnických osob.

Finanční úřad pro Prahu 5 vydal dne 5.1. 2000 dodatečný platební výměr na daň z příjmů právnických osob za rok 1996 ve výši 53 430 Kč. Daň byla vyměřena podle § 46 odst. 7 a § 31 odst. 5 daňového řádu.
Dne 4.8. 2000 vydal finanční úřad výzvu, kterou uložil žalobkyni předložení zde uvedených dokladů do dne 13. 9. 2000. Tato výzva byla doručena zmocněné zástupkyni žalobkyně, Silvii Ž., dne 21. 8. 2000.
Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu zamítlo odvolání žalobkyně dne 18. 7. 2001 žalobou napadeným rozhodnutím. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že žalovaný zkoumal podané odvolání v souladu s § 50 odst. 5 daňového řádu. Na základě dožádání jiného správce daně bylo u žalobkyně provedeno přezkoušení daňové povinnosti daně z přidané hodnoty. Vzhledem k tomu, že bylo zapotřebí ověřit pouze určité skutečnosti, zvolil správce daně institut místního šetření, neboť se nejednalo o zjišťování skutečností v rámci daňové kontroly. Na základě výsledků místního šetření pak byla vyměřena daňová povinnost v souladu s § 46 odst. 7 s použitím § 31 odst. 5 daňového řádu. Správce daně dne 4. 8. 2000 vyzval žalobkyni k doložení důkazních prostředků k doplnění odvolacího řízení; tato výzva byla dne 21.8. 2000 doručena Silvii Ž. jako zmocněné zástupkyni. Doklady požadované výzvou nebyly ve lhůtě předloženy.
V žalobních námitkách žalobkyně krom jiného uváděla, že nebyly splněny zákonné podmínky pro stanovení daně podle pomůcek, protože nebyl dodržen postup při projednání odvolání podle § 50 odst. 5 daňového řádu.
K žalobní námitce směřované do porušení § 50 odst. 5 daňového řádu žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že v rámci odvolacího řízení dospěl k závěru, že finanční úřad nepostupoval zcela v souladu se zákonem, neboť výzvu ze dne 14.6. 1999 řádně nedoručil. S ohledem na zásady daňového řízení a v souladu s § 50 odst. 5 daňového řádu vrátil odvolací orgán odvolání proti dodatečnému
Nahrávám...
Nahrávám...