dnes je 28.3.2024

Input:

č. 219/2004 Sb. NSS; Živnostenské právo: tržní řád

č. 219/2004 Sb. NSS
Živnostenské právo: tržní řád
k čl. 26 Listiny základních práv a svobod
k § 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 280/1997 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb.
k vyhlášce hl. m. Prahy č. 27/1998 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů*)
Právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 Listiny základních práv a svobod může být zákonem omezeno; takovým omezením je i ustanovení § 18 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, které zmocňuje obec k vydání tržního řádu formou obecně závazné vyhlášky, a umožňuje jí tak pro území jejího obvodu stanovit s přihlédnutím k místním podmínkám regulaci prodeje zboží. Nevybočuje-li taková regulace z mezí zákonného zmocnění, nelze ji považovat za zásah do ústavně zaručeného práva podnikat.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2004, čj. 7 A 77/2002-29)
Věc:  Slavomil B. v P. proti Ministerstvu vnitra o pokutu za porušení tržního řádu hl. m. Prahy prodejem erotického a pornografického tisku.

Magistrát hl. m. Prahy (živnostenský odbor, dále též „magistrát“) uložil rozhodnutím ze dne 16. 1. 2002 žalobci pokutu 2000 Kč za to, že porušil čl. 1 a vyhlášky hl. m. Prahy č. 27/1998 Sb. hl. m. Prahy (tržní řád) tím, že nabízel a prodával erotický a pornografický tisk.
O žalobcově odvolání rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 23. 4. 2002 tak, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil a odvolání zamítl.
Žalobce v žalobě, podané u Vrchního soudu v Praze, namítl, že rozhodnutí bylo vydáno na základě tržního řádu, který byl zjevně v rozporu se zákonem i ústavním pořádkem České republiky, neboť zastupitelstvo hl. m. Prahy překročilo vydáním tržního řádu rozsah zákonného zmocnění zakotveného v § 18 odst. 1, 3 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, dle kterého může obec v obecně závazné vyhlášce určit, že některé „druhy prodeje zboží prováděné v obci nebo její části jsou zakázány“. Dále uvedl, že vyloučení možnosti prodeje pouze určitého druhu výrobků a pouze z určitých prodejních míst je omezením ústavně zaručeného práva svobody podnikání, a proto k tržnímu řádu nebylo možno v rozsahu ustanovení čl. 1 a přihlížet jako k platné právní normě a uložení pokuty na jeho základě nemělo žádnou oporu v platném právním řádu České republiky.
Nejvyšší správní soud, který věc po datu 31. 12. 2002 převzal od Vrchního soudu v Praze, žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Žalobce dále poukázal na skutečnost, že ve stejné části města vedle sebe fungují a vzájemně si konkurují různé typy prodejních míst, kde je prodáván tisk, včetně tisku erotického a pornografického. Těmito prodejními místy jsou klasický „kamenný obchod“, prodejní stánek mimo „kamenný obchod“ podléhající kolaudačnímu rozhodnutí a prodejní stánky mimo „kamenný obchod“ kolaudačnímu rozhodnutí nepodléhající. Tržní řád za dané situace stanovil, že erotický a pornografický tisk může být v centrální části města prodáván pouze v klasických „kamenných obchodech“, ve zkolaudovaných prodejních stáncích a současně i v nezkolaudovaných prodejních stáncích, pokud jsou tyto stánky provozovány v tržnicích a na tržištích. Z
Nahrávám...
Nahrávám...