dnes je 9.12.2022

Input:

Bezúplatné příjmy v zákoně o daních z příjmů

6.10.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Bezúplatné příjmy v zákoně o daních z příjmů

Ing. Otakar Machala, QUD

Tzv. "bezúplatné příjmy" byly nově komplexně zahrnuty do předmětu daně z příjmů od 1. ledna 2014, a to v souvislosti se zrušením zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.

Při daňovém posouzení těchto příjmů je důležité vzít v úvahu zřetelné vyjádření zákonodárce v důvodové zprávě k příslušné novele ZDP, podle kterého nebyly záměrem přesunu zdanění příjmů z dědictví a darů do ZDP úpravy a věcné změny, ale naopak zachování principů zdanění především ve vymezení rozsahu příjmů zdaňovaných a nezdaňovaných v původním rozsahu. ZDP tak v současné době upravuje zdanění příjmů fyzických i právnických osob včetně příjmů bezúplatných.

Právní úprava

Právní úprava

V případě fyzických osob je předmět daně vymezen v § 3 odst. 1 a 2 ZDP, kde jsou uvedeny jednotlivé dílčí základy daně. Do dílčího základu daně podle § 10, tj. mezi ostatní příjmy, patří podle § 10 odst. 1 písm. n) ZDP i příjem bezúplatný. Příjmem se přitom rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

U právnických osob jsou podle § 18 odst. 1 ZDP předmětem daně příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Z toho vyplývá, že předmětem daně z příjmů jsou také bezúplatné příjmy.

Podstata bezúplatného příjmu

V praxi je velmi důležité posouzení, zda v daném konkrétním případě bezúplatný příjem vůbec vzniká. Toto posouzení je samozřejmě vhodné provést vždy na počátku zkoumání každé transakce.

Pozor!
Základním znakem bezúplatného příjmu pro účely zákona o daních z příjmů je absence jakéhokoliv protiplnění. V oblasti daní, a u bezúplatných příjmů zvláště, je třeba vycházet ze skutečného obsahu právního úkonu a každý případ posuzovat individuálně s přihlédnutím ke všem specifikům dané situace.

Právo

Například v případě bezúročné zápůjčky podle § 2390 a násl. NOZ, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, výpůjčky podle § 2193 a násl. NOZ a výprosy podle § 2189 a násl. NOZ, tedy vzniká na straně vydlužitele, vypůjčitele a výprosníka bezúplatný příjem pouze v případě absence jakéhokoliv protiplnění. Samotná smlouva o výpůjčce nebo výprose, jejímž předmětem je bezúplatné plnění, tak nemusí automaticky znamenat, že vzniká bezúplatný příjem. Tato smlouva může být součástí daleko širších smluvních ujednání v rámci ekonomických vztahů. To platí zejména v rámci vzájemných podnikatelských vztahů.

Kdy nevzniká zdanitelný příjem

Typickými příklady, kdy např. v případě výpůjčky nevzniká vypůjčiteli bezúplatný příjem, je zajištění dluhu převodem vlastnického práva s následnou výpůjčkou předmětné věci.

Příklad
Stejná situace nastává rovněž při výpůjčce strojů, zařízení, šablon a forem pro zajištění smluvních dodávek pro půjčitele. V obou případech je sice podstata samotné výpůjčky bezúplatná, avšak hodnota majetkového prospěchu vypůjčitele je v případě zajištění dluhu převodem vlastnického práva s následnou výpůjčkou zohledněna v pořizovací ceně pořizovaného majetku, případně ve výši úroků zajišťovaného dluhu. U výpůjčky strojů, zařízení, šablon a forem pro zajištění smluvních dodávek jde o součást smluvních podmínek úplatné operace (dodávek zboží), která je obecně pro obě strany ekonomicky výhodná i při zohlednění předmětné výpůjčky.

Rada
V tomto ohledu je situace stejná jak u právnických osob, tak i v případě fyzických osob s příjmy dle § 7 ZDP a § 9 ZDP. U fyzických osob přitom nezáleží na tom, zda vedou účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňují paušální výdaje.

Vklady

Dalšími případy, kdy nevzniká bezúplatný příjem, který by byl předmětem daně z příjmů, je vklad člena (společníka) do obchodní korporace a poskytnutí bezúročné zápůjčky členem (společníkem) do obchodní korporace. V těchto případech se jedná o přesun majetku v peněžní či nepeněžní formě od člena – fyzické či právnické osoby do právnické osoby, na které se tento člen majetkově podílí. Člen své obchodní korporaci poskytuje v těchto případech majetek nebo jiné zdroje k ekonomickému využití, z čehož může později plynout tomuto členovi určitý benefit, např. ve formě vyšších příjmů z prodeje obchodního podílu, z podílů na vytvořeném zisku apod.

Pokud si uvědomíme princip vzniku zdanitelného bezúplatného příjmu, budeme schopni daňově posoudit i další situace. Jednou z nich bude bezúplatné ručení člena za jeho obchodní korporaci, případně dluhy této korporace.

Příklad
Obchodní korporace Koruna, s.r.o., potřebovala pro financování velkého obchodního případu externí peněžní prostředky. Přijala proto od peněžního ústavu úvěr ve výši 25 000 000 Kč. Podmínkou poskytnutí tohoto úvěru bylo ručitelské prohlášení jediného člena této korporace. Na straně s.r.o. Koruna nevzniká z titulu tohoto bezúplatného ručení majetkový prospěch (bezúplatný příjem), který by byl předmětem daně z příjmů.

Pozor!
V praxi je ovšem nutno tato pravidla aplikovat opět s ohledem na konkrétní okolnosti. Ačkoliv tak v naprosté většině bezúročná zápůjčka člena jeho obchodní korporaci (např. včetně zápůjčky mateřské společnosti poskytnuté společnosti dceřiné), nevede ke vzniku bezúplatného příjmu, toto neplatí v situaci, kdy je naopak zjevnou vůlí společníka bezúplatné plnění poskytnout.

Příklad
Obchodní společnost Halíř, s.r.o., pořizuje starší nemovitost, kterou hodlá předat jako sponzorský dar nadaci zabývající se péčí o opuštěné děti. Na nákup této nemovitosti si půjčí peníze od své mateřské společnosti Dolar, a.s., přičemž se jedná o bezúročnou zápůjčku.

V daném případě mateřská společnost za poskytnuté peněžní prostředky zjevně žádné protiplnění neočekává a majetkový prospěch, který je předmětem daně z příjmů, na straně Halíř, s.r.o., vzniká.

Ručení

Závěr, že na straně subjektu, za jehož dluhy ručí jiný subjekt, nevzniká bezúplatný příjem, platí také v případech jakéhokoliv právního vztahu vzniklého na základě obecně závazného právního předpisu, který nemůže poplatník přímo ovlivnit. V rámci činnosti obchodních korporací se může se jednat např. o:

• zákonné ručení za dluhy v případě rozdělení obchodní společnosti v návaznosti na příslušná ustanovení zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění p. p. nebo

• ručení v případě převodu obchodního závodu dle § 2177 odst. 1 NOZ a § 2182 odst. 2 NOZ

Při těchto bezúplatných zákonných ručeních u příjemce ručení nevzniká žádný majetkový prospěch, který by měl vstupovat do základu daně.

Ručení ze zákona, které také nevede ke vzniku zdanitelného bezúplatného příjmu u příjemce ručení, známe rovněž v daňových předpisech. Jedná se např. o:

• ručení oprávněného příjemce podle § 108a ZDPH,

• ručení příjemce zdanitelného plnění podle § 109 ZDPH.

Pozor!
Při běžném smluvním bezúplatném ručení mezi různými subjekty, kdy se nejedná o vztah mezi členem korporace a jeho korporací, tedy i mateřskou a dceřinou korporací, nebo ručení ze zákona, majetkový prospěch vzniká.

Příklad
Obchodní korporace Subdodávka, a.s., uzavřela smlouvu na výstavbu nové montážní haly. S dodavatelem – stavební firmou, se dohodla na úhradě pořizovací ceny ve splátkách s tím, že za dluhy z titulu splátek se zaručí její sesterská korporace, společnost Výroba, a.s. Ve smlouvě nebyla sjednána žádná cena za toto ručení. Na straně a.s. Subdodávka z tohoto titulu vzniká bezúplatný příjem, který je předmětem daně z příjmů.

Bezúplatné příjmy právnických osob osvobozené od daně

Ani v případě, kdy vznikne bezúplatný příjem, který je předmětem daně z příjmů, nemusí k jeho zdanění v konečné fázi dojít. ZDP totiž některé druhy bezúplatných příjmů buď úplně, nebo do určité částky, od daně osvobozuje.

Rada
V případě právnických osob je osvobození těchto příjmů upraveno v ustanovení § 19b ZDP. U všech právnických osob jsou osvobozeny od daně tyto bezúplatné příjmy:

• příjem z nabytí dědictví nebo odkazu,

• příjem, pokud k němu došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách, v podobě nabytí vlastnického práva k pozemku nebo zřízení věcného břemene,

• příjem plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel,

• příjem přijatý z veřejné sbírky a

• příjem v podobě majetkového prospěchu, pokud v úhrnu příjmy z tohoto majetkového prospěchu od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 100 000 Kč u:

• vydlužitele při bezúročné zápůjčce,

• vypůjčitele při výpůjčce a

• výprosníka při výprose.

Využití těchto ustanovení může vyřešit většinu hodnotově menších případů bez nutnosti aplikace dalších pravidel pro jejich zdaňování.

Příklad
Odběratel korporace Adam, s.r.o., je v prodlení s úhradou svého dluhu vůči této obchodní společnosti. Protože v důsledku toho hrozila korporaci druhotná platební neschopnost, potřebovala dočasný nedostatek finančních prostředků nějakým způsobem řešit. Vzhledem k tomu, že smlouva o poskytnutí úvěru od peněžního ústavu by znamenala vznik nákladů z titulu úroků a případných poplatků za uzavření úvěrové smlouvy, dohodla se společnost Adam, s.r.o., se svou sesterskou obchodní korporací Eva, s.r.o., na poskytnutí částky 3 200 000 Kč na dobu 4 měsíců formou bezúročné zápůjčky. Výše majetkového prospěchu z titulu ušetřených nákladů byla vyčíslena na 48 000 Kč. Pro s.r.o. Adam sice částka 48 000 Kč představuje bezúplatný příjem, který je předmětem daně z příjmů, ale zároveň je od této daně osvobozen podle § 19b odst. 1 písm. d) bod 1. ZDP.

Humanitární a charitativní pomoc

Vzhledem k mezinárodní situaci se v poslední době rozšířil počet bezúplatných plnění souvisejících s humanitárními a charitativními účely. Pro daňové poplatníky je někdy složité tyto účely věcně a obsahově vymezit.

V praxi lze proto podpůrně použít definici humanitární pomoci pro účely zákona č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí (která vychází z Evropského konsensu o humanitární pomoci), kde je tato pomoc v § 2 písm. b) vymezena jako:

"souhrn činností, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a újmě na zdraví, zmírnit utrpení a obnovit základní životní podmínky lidí po vzniku mimořádných událostí, jakož i zmírňovat dlouhodobě trvající následky mimořádných událostí a předcházet jejich vzniku a negativním následkům.“

V průběhu válečného konfliktu se tak jedná především o zajištění základních potřeb pro život, tj. zajištění potravin, vody, hygieny, léků, přístřeší, lékařské péče a podobně. V další fázi následující po skončení konfliktu jde např. o odstranění následků válečného konfliktu a obnovu základní infrastruktury, tj. odklízení trosek, opravu zničených škol, nemocnic, obydlí a obnovu zdrojů obživy.

Charita se obecně vymazuje jako

"dobrovolná a dobročinná činnost na pomoc skupinám lidí, kteří se ocitli v sociální, zdravotní nebo jiné nouzi, tj. lidem ohroženým v důsledku stáří, opuštění, nemoci, zranění, vyhnání z vlasti a podobně (peněžní a nepeněžní dary, zdarma vykonávaná činnost ve prospěch ohroženého člověka)."

Přejdeme-li k dalším typům bezúplatných příjmů právnických osob, tak pokud je jakákoliv právnická osoba vlastníkem jednotky v rámci Společenství vlastníků jednotek (SVJ), pak se za její bezúplatný příjem nepovažuje rovněž příjem v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě nebo osobou, která se stane vlastníkem vznikající jednotky v tomtéž domě. Toto osvobození pokrývá širokou paletu situací v SVJ, jejichž eventuální zdaňování by v praxi přineslo řadu těžko řešitelných problémů.

Neziskové subjekty

Specifickou skupinou mezi poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou tzv. veřejně prospěšní poplatníci. Jde o velmi širokou a poměrně různorodou množinu subjektů, které v souvislosti s možným zdaněním bezúplatných příjmů řeší celou řadu specifických případů.

Sdělení GFŘ

Z publikovaného stanoviska Finanční správy vyplývá, že při posuzování bezúplatných příjmů u veřejně prospěšných poplatníků by se mělo v principu vycházet ze zásad platných pro podnikatelské subjekty.

Příklad
Třeba na přesuny majetku zakladatele do nadační jistiny, případně zakladatele do jiných fundací a ústavů nebo člena ve prospěch spolku, by se dle tohoto sdělení mělo nahlížet obdobně jako na vklady do obchodních korporací.

Stejně jako v případě obchodních korporací, je i v případě veřejně prospěšných poplatníků třeba aplikovat tato pravidla v praxi s ohledem na konkrétní okolnosti. Mezi členem právnické osoby veřejně prospěšného charakteru a touto osobou může rovněž dojít ke klasickému bezúplatnému plnění.

Rada
Další důležitou skupinou posuzovaných případů jsou převody majetku na příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky. Může jednat o tři typy převodů majetku:

1. svěření majetku podle § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZRP"),

2. výpůjčku podle § 2193 a násl. NOZ a

3. převod majetku zřizovatele do vlastnictví jím zřízené příspěvkové organizace podle § 27 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb.

Ve většině uvedených případů na straně příspěvkové organizace příjem podle ZDP nevznikne.

Svěření majetku uvedené v prvním bodě lze z ekonomického pohledu považovat za obdobu vkladu člena do obchodní korporace, bude proto i stejně posuzován a bezúplatný příjem tak nevzniká.

V případě druhého bodu, tj. u výpůjčky, je situace složitější. Daňové posouzení bude závislé na okolnostech poskytnutí výpůjčky. V situaci, kdy bude institut výpůjčky použit zřizovatelem z důvodu, že nemůže svůj majetek svěřit příspěvkové organizaci postupem podle bodu 1., bude daňové posouzení stejné jako u tohoto bodu, a bezúplatný příjem tedy nevznikne. Ve všech ostatních případech ovšem výpůjčka povede u příspěvkové organizace ke vzniku majetkového prospěchu a tedy i bezúplatného příjmu, který je předmětem daně z příjmů.

Převod majetku zřizovatele do vlastnictví jím zřízené příspěvkové organizace podle § 27 odst. 6 zákona o rozpočtových pravidlech – tedy postup podle třetího bodu, se opět posoudí stejně jako vklad člena do obchodní korporace, tedy jako situace, při níž bezúplatný příjem u příspěvkové organizace nevzniká.

Podmínka osvobození

Určitá specifika pro veřejně prospěšné poplatníky se týkají i podmínek osvobození bezúplatných příjmů. Tito poplatníci mohou od daně z příjmů na rozdíl od ostatních právnických osob, osvobodit rovněž:

• v případě poplatníků se sídlem na území ČR příjem, který je, nebo bude, využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 ZDP (tj. účely vzdělávací, humanitární atd.),

• za podmínky obdobné právní formy, předmětu činnosti a způsobu využití předmětu bezúplatného nabytí mohou toto osvobození uplatnit i veřejně prospěšní poplatníci se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

Příklad
Obchodní společnost Dárce, a.s., poskytla spolku Romale, z.s., bezúplatné plnění (sponzorský dar) ve výši 150 000 Kč. Předmětem činnosti spolku je péče o volný čas dětí a mládeže z vyloučených lokalit. Přijatá částka bude použita na tyto účely. Poskytovatel, společnost Dárce, a.s., bude moci za předpokladu splnění podmínek § 20 odst. 8 ZDP uplatnit odčitatelnou položkou od základu daně z příjmů. Na straně Romale z.s., se jedná o příjem osvobozený od daně.

Územní samosprávné celky

V případě obcí, krajů a jimi zřizovaných příspěvkových organizací, dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad soudržnosti se sídlem na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, případně státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jsou od daně z příjmů podle § 19b odst. 2 písm. b) body 3. a 4. ZDP, osvobozeny veškeré bezúplatné příjmy, a to bez ohledu na účel jejich poskytnutí.

Stejné pravidlo platí rovněž pro veřejné výzkumné instituce a veřejné vysoké školy.

Osvobození od daně u fyzických osob

Jak bylo již uvedeno, bezúplatné příjmy jsou u fyzických osob zdanitelným příjmem a zahrnují se do příslušného dílčího základu daně. To platí pouze v případě, že tyto příjmy nejsou od daně osvobozeny.

Rada
Osvobození bezúplatných příjmů od daně z příjmů lze u fyzických osob nalézt v několika ustanoveních. Poměrně rozsáhlá oblast těchto příjmů je osvobozena podle § 4a ZDP. Jedná se o bezúplatné příjmy:

• z nabytí dědictví nebo odkazu,

• obmyšleného z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti,

• z nabytí vlastnického práva k movité věci, pokud je zaručena vzájemnost a osoba, od níž se věc nabývá, je zástupcem cizího státu pověřeným v České republice, příslušníkem jeho rodiny žijícím s ním ve společně hospodařící domácnosti nebo jinou osobou, jíž příslušely diplomatické výsady a imunity a která nebyla občanem České republiky,

• z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo ze zřízení věcného břemene, pokud k těmto příjmům došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách,

• z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo podílu na pozemku podle zákona upravujícího majetek České republiky a její vystupování v právních vztazích, je-li organizační složka státu povinna je bezúplatně převést fyzické osobě,

• ze vzniku služebnosti bytu podle zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev,

• plynoucí z odpisu dluhu při reorganizaci nebo při oddlužení provedeném podle zákona upravujícího řešení úpadku.

Další skupina osvobozených bezúplatných příjmů fyzických osob souvisí s vybranými aktivitami, které se stát rozhodl touto cestou podporovat. Jde o příjmy:

• poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor provozujícího zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení,

• v podobě plnění poskytnutého pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence podle zákona upravujícího zoologické zahrady,

• v podobě plnění poskytnutého fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních služeb,

• které nejsou příjmem ze závislé činnosti u poplatníka, který jej nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po roce jeho přijetí prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky,

• použité na humanitární nebo charitativní účel,

• z veřejné sbírky a

• z nabytí majetku prokazatelně použitého na financování volební kampaně kandidáta na funkci prezidenta republiky podle zákona upravujícího volbu prezidenta republiky, který se zúčastní prvního kola volby.

Optimalizace

Kombinaci daňové podpory sponzorů poskytujících finanční prostředky na vybrané účely a daňové podpory příjemců těchto plnění lze v některých případech využít k daňově optimálnímu postupu.

Příklad
Obchodní korporace Nika, s.r.o., zakoupila sestře jediného člena této korporace, paní Konopáskové, osobní automobil v hodnotě 350 000 Kč speciálně upravený pro řízení pomocí rukou. Paní Konopásková je po autonehodě imobilní a automobil jí umožní dojíždět do jejího zaměstnání.

Z pohledu poskytovatele – společnosti Nika, s.r.o., jde o bezúplatné plnění, které lze za podmínek stanovených v § 20 odst. 8 ZDP uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně. Na straně příjemce – paní Konopáskové, je tento příjem osvobozen od daně podle § 4a písm. j) ZDP.

Humanitární dávka

Mezi příjmy osvobozené od daně podle § 4a písm. k) ZDP, tedy mezi příjmy použité příjemcem na humanitární nebo charitativní účel patří i tzv. humanitární dávka ve výši 5 000 Kč měsíčně poskytovaná cizincům s dočasnou ochranou (především z Ukrajiny), kteří se zdržují na území České republiky podle § 6 odst. 1 zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

Příspěvek pro solidární domácnost

S bezúplatným plněním a s válečným konfliktem na Ukrajině souvisí i další nový příjem, který v konečném důsledku nepodléhá zdanění daní z příjmů a tím je tzv. příspěvek pro solidární domácnost. Ten podle § 8 téhož zákona náleží fyzické osobě, která bezplatně poskytla ubytování cizinci s dočasnou ochranou s tím, že za bezplatné se považuje poskytnutí ubytování i v případě, kdy ubytovaná osoba uhradila náklady za plyn a elektřinu v rozsahu, který odpovídá rozsahu, ve kterém plyn a elektřinu využívá. V tomto případě se jedná o příjem osvobozený od daně podle § 4 odst. 1 písm. i) ZDP, tj. o příspěvek z veřejného rozpočtu.

Pozor!
Příspěvek na solidární domácnost představuje osvobozený příjem i u osob, které ubytují uprchlíky v nemovitosti určené k nájmu, kdy se související příjmy jinak považují za příjmy zdaňované v dílčím základu daně podle § 9 ZDP. V tomto případě je ale třeba myslet na nutnost aplikace § 25 odst. 1 písm. i) ZDP, podle kterého nelze za daňové výdaje považovat výdaje, které souvisí s mj. s příjmy osvobozenými od daně. Z daňových výdajů tak bude nutné vyloučit část výdajů, které poplatník běžně uplatňuje jako výdaje daňové, a to např. včetně odpisů.

Osvobození od daně podle jiných zákonů

Od roku 2022 existují i bezúplatné příjmy, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny podle zvláštního zákona. Jedná se o zákon č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Podle § 2 odst. 1 písm. a) tohoto zákona se od daně z příjmů osvobozuje příjem zaměstnance ve formě poskytnutého ubytování ve zdaňovacím období roku 2022, je-li poskytnuto zaměstnavatelem podle zákona o daních z příjmů tomuto zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi s bydlištěm na území Ukrajiny z důvodu, že tento rodinný příslušník opustil Ukrajinu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na jejím území vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

Rada
Pro uplatnění uvedeného osvobození tedy musejí být naplněny kumulativně následující podmínky:

  1. ubytování je poskytnuto zaměstnavatelem;
  2. je poskytnuto v nepeněžní formě;
  3. je poskytnuto zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi;
  4. bydliště rodinného příslušníka zaměstnance je na Ukrajině a
  5. rodinný příslušník opustil Ukrajinu v souvislosti s konfliktem na jejím území vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

Příklad
Zaměstnavatel hradil od roku 2021 přechodné ubytování zahraničnímu zaměstnanci v hodnotě 5 000 Kč. Podle § 6 odst. 9 písm. i) ZDP byla hodnota ubytování 3 500 Kč osvobozena od daně. Částka

Nahrávám...
Nahrávám...