dnes je 19.3.2024

Input:

§ 96 ZP Evidence pracovní doby

1.1.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

2.4.96
§ 96 ZP Evidence pracovní doby

JUDr. Věra Bognárová

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 74 a násl. – dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

    • § 78 – definice pojmů týkajících se pracovní doby

    • § 81 odst. 3 – povinnost zaměstnance být na počátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny

    • § 93 – práce přesčas

    • § 94 – noční práce

    • § 95 – pracovní pohotovost

    • § 317 – práce na dálku

Evidence pracovní doby

Zaměstnavatel je povinen na základě § 96 ZP vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci odpracované směny, práce přesčas, noční práce a doby v době pracovní pohotovosti a je také povinen vést evidenci pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel v souladu s § 95 odst. 2 ZP.

Od 1. 1. 2012 se § 96 odst. 1 ZP doplnil o povinnost zaměstnavatele v evidenci pracovní doby vyznačit začátek a konec odpracované směny, noční práce atd. To je významné nejen z důvodu vzniku práva zaměstnance na příplatek (za noční práci, za sobotu a neděli a za svátek), které je vázáno na konkrétní kalendářní den nebo denní dobu, ale rovněž pro případ kontroly, zda byly ze strany zaměstnavatele dodrženy jeho povinnosti při poskytování minimálních nepřetržitých denních odpočinků a v týdnu, přestávky v práci na jídlo a oddech, při výkonu práce v den pracovního klidu a podmínek rozhodných pro výkon práce v noci. Povinnost zaměstnavatele se tak rozšířila. Dříve v tomto ustanovení používaný pojem "pracovní doba" byl od 1. 1. 2012 nahrazen pojmem "směna". Došlo tak ke zpřesnění označení skutečnosti, kterou zaměstnavatel musí evidovat. Pojem pracovní doba je významově širší a zahrnuje jak směnu, tak i práci přesčas, což by znamenalo, že práce přesčas by se evidovala dvakrát. Směna je vymezena § 78 odst. 1 písm. c) ZP jako část pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Zaměstnavatel je tak povinen evidovat s vyznačením začátku a konce i jednotlivé směny.

I bez zákonem uložené povinnosti evidovat směnu a práci odpracovanou za určitých podmínek musí zaměstnavatel evidenci odpracované pracovní doby u jednotlivých zaměstnanců vést, protože na jejím základě poskytuje zaměstnancům mzdu nebo plat. Nutnost vedení evidence odpracované pracovní doby je s ohledem na poskytování mzdy nebo platu nutná dokonce ve vyšším rozsahu, než to zákon zaměstnavateli výslovně ukládá, protože zaměstnavatel musí vést i evidenci odpracované pracovní doby v sobotu a neděli pro účely poskytování příplatku za práci v těchto dnech a rovněž i evidenci odpracované pracovní doby ve svátcích atd.

Povinnost zaměstnavatele evidovat odpracovanou pracovní dobu i v právních vztazích založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr

Úprava pracovní doby obsažená v § 78 a násl. se po novele zákoníku práce v roce 2023 vztahuje i na právní vztahy založené dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se tak i pro rozvrhování pracovní doby v těchto právních vztazích použijí všechna ustanovení o rozvrhování pracovní doby včetně povinnosti zaměstnavatele podle § 96 ZP odpracovanou pracovní dobu konanou na základě těchto dohod evidovat stejně jako u zaměstnanců v pracovním poměru bez jakýchkoliv výjimek.

Evidence pracovní doby při výkonu práce na dálku podle § 317 ZP

Povinnost zaměstnavatele evidovat podle § 96 ZP odpracovanou pracovní dobu ve stanovené struktuře se vztahuje i na výkon práce na dálku podle § 317 ZP pro všechny základní pracovněprávní vztahy a bez ohledu na to, zda si zaměstnanec rozvrhuje pracovní dobu sám (§ 317 odst. 4 ZP) anebo s ním zaměstnavatel dohodl ohledně pracovní doby v dohodě o práci na dálku jiná pravidla. Povinnost evidovat pracovní dobu nelze ani v tomto případě přenést na zaměstnance. V dohodě o práci na dálku je proto potřebné dohodnout se zaměstnancem zvlášť v případě, že si zaměstnanec sám rozvrhuje pracovní dobu, že bude o jejím výkonu v dohodnutých termínech zaměstnavatele informovat, aby zaměstnavatel mohl následně na základě těchto údajů, které musí ověřit podle výsledků vykonané práce, pracovní dobu podle požadavků § 96 ZP evidovat.

Formy evidence pracovní doby

Formy evidence odpracované pracovní doby zákoník práce nestanoví a záleží výhradně na rozhodnutí zaměstnavatele, jaký způsob evidence zvolí. Může se jednat o jakýkoliv způsob, podmínkou je pouze to, aby byl zvolený způsob průkazný a vypovídal o tom, zda zaměstnanec odpracoval stanovenou týdenní nebo dohodnutou pracovní dobu, zda konal práci přesčas a

Nahrávám...
Nahrávám...