dnes je 19.5.2024

Input:

č. 713/2005 Sb. NSS; Daňové řízení: postavení správce konkursní podstaty

č. 713/2005 Sb. NSS
Daňové řízení: postavení správce konkursní podstaty
k § 14 odst. 1 písm. a) a § 14a odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákonů č. 94/1996 Sb., č. 12/1998 Sb. a č. 105/2000 Sb.
k § 7 odst. 2 písm. e) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)
Na hmotněprávním postavení daňového subjektu (úpadce) se prohlášením konkursu nic nemění potud, že i nadále zůstává daňovým dlužníkem; správce daně tedy vyměřuje daň jemu, a nikoliv správci konkursní podstaty. U daňového subjektu však dochází k omezení jeho dispozičních oprávnění ve smyslu § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, což se nutně promítne i v rovině procesní v daňovém řízení, do něhož vstupuje jako tzv. třetí osoba podle § 7 odst. 2 písm. e) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, správce konkursní podstaty. Jako projev omezení dispoziční volnosti úpadce přechází na správce konkursní podstaty v souladu s § 14a odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání oprávnění vykonávat práva a plnit povinnosti, které mj. i podle daňových předpisů jinak přísluší úpadci, jestliže souvisí s nakládáním s majetkem patřícím do podstaty. To platí jak pro výkon subjektivních práv a povinností hmotných, tak i procesních. Správce konkursní podstaty má proto v daňovém řízení stejná práva, jako měl úpadce: správce daně se správcem konkursní podstaty jedná v daňovém řízení týkajícím se daňové povinnosti úpadce, a jemu také doručuje rozhodnutí. Důsledkem přechodu oprávnění vykonávat práva a plnit povinnosti v daňovém řízení je rovněž to, že odvolání proti platebnímu výměru je oprávněn podat správce konkursní podstaty, a nikoliv úpadce.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 7. 2005, čj. 1 Afs 55/2004-94)
Prejudikatura: srov. R 52/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Věc: Jiří K. v P. proti 1) Finančnímu úřadu pro Prahu 3 a 2) Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o daň z příjmů fyzických osob, o osvobození od soudních poplatků, o kasační stížnosti žalobce.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. 4. 2003 zamítl žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků za řízení o žalobě proti dvěma rozhodnutím Finančního úřadu pro Prahu 3 ze dne 15. 10. 2001 a dále proti dvěma rozhodnutím Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 4. 9. 2001. V odůvodnění soud uvedl, že dospěl k závěru, že návrh žalobce na zrušení napadených rozhodnutí nemůže být zjevně úspěšný. Při posuzování žádosti soud vycházel z toho, že na majetek žalobce byl v době vydání rozhodnutí obou žalovaných prohlášen konkurs. Vyměření daně z příjmů fyzických.osob za dobu před prohlášením konkursu se týká majetku patřícího do podstaty. Podle § 14a odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání přechází prohlášením konkursu na správce konkursní podstaty oprávnění vykonávat práva a plnit povinnosti, které jinak přísluší úpadci, jestliže souvisí s nakládáním s majetkem patřícím do podstaty. Žalované správní orgány tedy nepochybily, jestliže rozhodnutí vydaná v daňových řízeních doručovaly správci konkursní podstaty. Napadená rozhodnutí byla tedy řádně doručena. Odvolání proti
Nahrávám...
Nahrávám...