dnes je 20.5.2024

Input:

č. 590/2005 Sb. NSS; Daňové řízení: odvolání proti rozhodnutí o dani stanovené podle pomůcek

č. 590/2005 Sb. NSS
Daňové řízení: odvolání proti rozhodnutí o dani stanovené podle pomůcek
k § 44 odst. 1 a § 50 odst. 3, 5 a 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1993 Sb. (v textu též „daňový řád“)
Bylo-li rozhodnutí správce daně založeno na ustanovení § 44 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a správce daně důvodně stanovil daň podle pomůcek, je vyloučeno, aby odvolací orgán rozhodl o podaném odvolání v režimu ustanovení § 50 odst. 3 a 6 tohoto zákona; ustanovení § 50 odst. 5 citovaného zákona takový postup nedovoluje.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 2. 2004, čj. 30 Ca 100/2001-23)
Věc: Ivana K. v J. proti Finančnímu ředitelství v Brně o daň z příjmů fyzických osob.

Finanční úřad v Třebíči vydal dne 7. 6. 2000 dodatečný platební výměr, v němž za zdaňovací období roku 1995 stanovil základ daně, vyměřil daň a vyměřil daňovou ztrátu podle § 44 odst. 1 a § 46 odst. 7 daňového řádu. O odvolání žalobkyně rozhodl žalovaný dne 15. 1. 2001 tak, že je zamítl podle § 50 odst. 6 daňového řádu.
Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou podanou u Krajského soudu v Brně. V žalobě uvedla, že rozhodnutí je nezákonné, a napadá je proto v celém rozsahu. Vytkla žalovanému porušení ustanovení § 25 odst. 1 písm. n) ve spojení s ustanovením § 24 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; žalovaný totiž neuznal za výdaj na dosažení, zajištění či udržení příjmů škodu, která žalobkyni byla způsobena krádeží, v jejímž důsledku jí na základě pravomocného rozhodnutí soudu vznikla pohledávka za známým pachatelem.
Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na dikci ustanovení § 25 odst. 1 písm. n) a § 24 odst. 2 písm. 1) zákona o daních z příjmů a dovodil, že škoda způsobená žalobkyni známým pachatelem není daňově uznatelným výdajem a zaúčtované výdaje na nákup později odcizeného zboží je nutno stornovat.
Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné z důvodu procesní zmatečnosti, a proto je zrušil.
Z odůvodnění:
Podle § 44 odst. 1 daňového řádu (stanovení daně v případě nepodáni daňového přiznání nebo hlášení) platí, že nebylo-li podáno daňové přiznání nebo hlášení, dodatečné daňové přiznání nebo hlášení včas, a to ani po výzvě správce daně, nebo nebyly-li na výzvu ve stanovené lhůtě odstraněny vady, je správce daně oprávněn zjistit základ daně a stanovit daň podle pomůcek, které má k dispozici nebo které si sám opatří, a to i bez součinnosti s daňovým subjektem. Pokud daňový subjekt nepodá daňové přiznání nebo hlášení ani na výzvu správce daně, je správce daně oprávněn předpokládat, že daňový subjekt vykázal v daňovém přiznání nebo hlášení daň ve výši nula.
Podle § 46 odst. 7
Nahrávám...
Nahrávám...