dnes je 11.8.2022

Input:

č. 584/2005 Sb. NSS; Důchodové pojištění: zastavení výplaty částečného invalidního důchodu

č. 584/2005 Sb. NSS
Důchodové pojištění: zastavení výplaty částečného invalidního důchodu
k § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
I. Sousloví „nahrazující ušlý příjem“ obsažené v § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, toliko charakterizuje dávky nemocenského pojištění jako takové; nejedná se o samostatnou podmínku, která by znamenala, zda v tom kterém případě dávka opravdu příjem nahrazovala.
II. Samotné zaplacení zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v určitém období automaticky neznamená, že za dané období poplatník dosáhne vyměřovacích základů pro toto pojistné a tím i příjmů započitatelných pro důchodové pojištění. Na existenci příjmů započitatelných pro důchodové pojištění lze usuzovat až v rámci celého rozhodného období, tj. kalendářního roku (§ 5a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti).
III. I při nepřetržité celoroční účasti na důchodovém pojištění osob samostatně výdělečně činných je doba pobírání nemocenských dávek z nemocenského pojištění u těchto osob dobou vyloučenou podle § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.3. 2005, čj. 1 Ads 6/2003-35)
Věc: Ing. Václav Š. proti České správě sociálního zabezpečení o výplatu částečného invalidního důchodu, o kasační stížnosti žalované.

Rozhodnutím žalované ze dne 25. 7. 2001 byla žalobci s účinností od 12. 9. 2001 podle § 46 odst. 1 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zastavena výplata částečného invalidního důchodu. Důvodem byla skutečnost, že žalobcův příjem z výdělečné činnosti v předchozím kalendářním roce (rok 2000) přesahoval 80 % srovnatelného vyměřovacího základu.
Proti rozhodnutí žalované podal žalobce opravný prostředek ke Krajskému soudu v Brně. Tvrdil, že v roce 2000 byl nemocen 154 dnů, jako osoba samostatně výdělečně činná dosáhl ročního příjmu ve výši 165 824 Kč. Žalovaná, která při výpočtu průměrného měsíčního příjmu přihlédla k 154 dnům pobírání dávek nemocenského pojištění, sice provedla výpočet podle § 47 zákona č. 155/1995 Sb., nevzala však v úvahu § 16 téhož zákona. Podle posledně citovaného ustanovení se při výpočtu důchodu a srovnatelného základu nepřihlíží u osob samostatně výdělečně činných k dobám pobírání dávek nemocenského pojištění, zatímco zaměstnancům se doby nemoci odpočítávají. Provedený způsob výpočtu je tak vůči osobám samostatně výdělečně činným diskriminační.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 1. 8. 2002 napadené rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že dobu pobírání dávek nemocenského pojištění v trvání 154 dnů vyloučit nelze, neboť dávky nemocenského pojištění žalobci nenahrazovaly ušlý příjem. Žalobce totiž v uvedené době platil zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; proto i v těchto měsících dosáhl vyměřovacích základů, a tím i příjmů započitatelných pro důchodové pojištění.
Žalovaná se proti rozsudku krajského soudu nejprve odvolala k
Nahrávám...
Nahrávám...