dnes je 23.6.2024

Input:

č. 552/2005 Sb. NSS, Daňové řízení: dokazování

č. 552/2005 Sb. NSS
Daňové řízení: dokazování
k § 11 odst. 1 zákona č. 563/1990 Sb., o účetnictví
k § 31 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 85/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“)
Jako důkazního prostředku lze pro účely stanovení daně z příjmů použít i faktur, které nemají náležitosti účetních dokladů podle § 11 odst. 1 zákona č. 563/1990 Sb., o účetnictví, jestliže jimi mohou být prokázány či vyvráceny skutečnosti uvedené poplatníkem daně v účetních zápisech či daňových přiznáních.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 10. 2002, čj. 15 Ca 252/2000-14)
Věc: Společnost s ručením omezeným B. v J. proti Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem o daň z příjmů právnických osob.

Žalovaný dne 5. 6. 2000 zamítl žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Jablonci nad Nisou ze dne 25. 2. 1997, kterým finanční úřad podle § 49 odst. 1 daňového řádu částečně vyhověl žalobcovu odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru ze dne 9. 10. 1996; tímto výměrem finanční úřad žalobci dodatečně vyměřil daň z příjmů právnických osob za rok 1993 ve výši 97 200 Kč namísto původně stanovené výše 126 450 Kč.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou podanou u Krajského soudu v Ústí nad Labem; namítl nesprávnost závěru o nezákonnosti a neprůkaznosti uplatněného nároku na 10% odpočet vstupní ceny hmotného investičního majetku, který byl zařazen do užívání v roce 1993. Žalovaný opřel svůj závěr o to, že předložené účetní doklady neměly náležitosti uvedené v § 11 odst. 1 písm. a) až 0 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ačkoliv takové náležitosti v nich ve skutečnosti byly obsaženy. Navíc tyto doklady dostatečně charakterizovaly obchodní operaci spočívající v nákupu komponent k sestavení galvanizační linky TIVIAN a splňovaly rovněž svoji dokumentární funkci. Jejich věrohodnost byla prokázána doklady osvědčujícími úhradu nabývaného majetku a jednotnými celními deklaracemi, z nichž rozhodné účetní zápisy vycházejí. Proto je nezpochybnitelné, že žalobce zmiňované zboží nakoupil, zaplatil za ně úhradu, převezl je přes státní hranice a řádně proclil, jakož i uhradil clo a daň z přidané hodnoty. Rovněž tak bylo prokázáno, že z předmětného hmotného investičního majetku od doby jeho zařazení do účetnictví prováděl žalobce příslušné odpisy, jejichž správnost správce daně nikdy nezpochybnil. Pořízení dodavatelských faktur faxem přitom není natolik významnou skutečností, že by jí mohla být zpochybněna pravdivost, průkaznost a správnost zaúčtování obchodního případu. Žalovaný navíc jednotlivé důkazy prováděl selektivně; opakovaně totiž konstatoval, že není oprávněn hodnotit postup celních orgánů při proclení zboží a stanovení daně z přidané hodnoty. Podle žalobcova názoru tak nebyla podle § 31 odst. 8 daňového řádu prokázána nevěrohodnost a nepravdivost jeho účetnictví, účetních dokladů, zápisů a postupů; napadené rozhodnutí navíc není odůvodněno v rozsahu požadovaném předešlým rozsudkem soudu, který věc dříve vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. V tomto vyjádření uvedl, že neuznal odpočet ze vstupní ceny předmětného hmotného investičního majetku,
Nahrávám...
Nahrávám...