3.1.1.5
§ 5–6 Odvod pojistného za zaměstnance
Ing. Antonín Daněk
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
-
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
-
§ 2 odst. 2 – zaměstnavatelé
-
§ 5 odst. 1 – zaměstnanci
-
§ 9 odst. 2 až 3 – výše a způsob placení pojistného zaměstnavatele
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Nahoru Odvod pojistného za zaměstnance
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru nebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
Naopak, do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují příjmy taxativně vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 2 ZPVZP. Pojistné se pak vypočítává sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu, kdy jednu třetinu pojistného strhne zaměstnavatel zaměstnanci a zbývající dvě třetiny pak platí ze svých prostředků.
Nejčastější chybnou variantou výpočtu výše pojistného zaměstnavatelem je situace, kdy zaměstnavatel:
-
vypočte pojistné ve výši 4,5 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku zaokrouhlí nahoru a současně
-
vypočte pojistné ve výši 9 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku taktéž zaokrouhlí nahoru.
Tímto postupem dochází ke "korunovým" rozdílům, v konečné fázi v neprospěch zaměstnavatele, odvádějícího tak zdravotní pojišťovně nepatrně vyšší částku pojistného, než jak je stanoveno zákonem.
Pokud zaměstnavatel zjistí dluh na pojistném, musí být v jeho vlastním zájmu okamžité doplacení tohoto dluhu, neboť přímým důsledkem nezaplacení pojistného podle zákona je vznik penále. Dnem úhrady dlužného pojistného v plné výši přestává běžet penále. Zaměstnavatel si musí být vědom skutečnosti, že zdravotní pojišťovna je podle zákona povinna vymáhat jak dlužné pojistné, tak penále. Pouze v případě porušení jiných zákonných povinností (kupříkladu nepřihlášení zaměstnance) je zdravotní pojišťovna oprávněna k tomu, aby dle vlastní úvahy zvolila odpovídající postup, tedy aby buď uložila pokutu, nebo preventivně použila jinou (mírnější) formu sjednání nápravy zjištěných nedostatků, například domluvu či důrazné upozornění.
Nahoru Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
Při placení pojistného je zapotřebí v případě zaměstnávání osob ze států Evropské unie, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího Nařízení č. 987/2009. Pojistné se odvádí i s přihlédnutím k minimálnímu (a maximálnímu – do roku 2012) vyměřovacímu základu.
V oblasti placení pojistného došlo s účinností od 1. ledna 2010 k zásadní…
