č. 376/2004 Sb. NSS; Řízení před soudem: jazyk rozhodnutí
č. 376/2004 Sb. NSS
Řízení před soudem: jazyk rozhodnutí
k § 36 odst. 1 soudního řádu správního
k § 18 občanského soudního řádu
k čl. 37 Listiny základních práv a svobod
Pouze rozhodnutí soudu v českém jazyce je zněním autentickým. Není povinností soudu zasílat účastníkovi řízení překlad takového rozhodnutí do jeho mateřského jazyka.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 7. 2004. čj. 5 Azs 52/2004-45)
Věc: Phi Thi M. (Vietnamská socialistická republika) proti Ministerstvu vnitra o azyl, o kasační stížnosti žalobkyně.
Rozhodnutím žalovaného ze dne 17. 9. 2003 nebyl žalobkyni udělen azyl v České republice z důvodů nesplnění podmínek uvedených v ustanoveních § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu; dále bylo rozhodnuto, že se na žalobkyni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích žalobu, kterou tento soud zamítl.
Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) rozhodnutí napadla kasační stížností. Namítala důvod uvedený v ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Postupem soudu, který nepřeložil rozsudek v právní věci stěžovatelky do jejího mateřského jazyka, tj. do vietnamštiny, totiž bylo porušeno ustanovení § 36 odst. 1 s. ř. s., dle kterého mají účastníci řízení rovné postavení, a byl porušen čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, upravující právo na tlumočníka.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a zamítl ji.
Z odůvodnění:
Podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
Podle ustanovení § 36 odst. 1 s. ř. s. mají účastníci v řízení rovné postavení. Soud je povinen poskytnout jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv a poskytnout jim poučení o jejich procesních právech a povinnostech v rozsahu nezbytném pro to, aby v řízení neutrpěli újmu.
Podle ustanovení § 18 odst. 1 o. s. ř., který se použije pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ve smyslu § 64 s. ř. s., mají účastníci v občanském soudním řízení rovné postavení, což zahrnuje mj. i jejich právo jednat před soudem ve své mateřštině, přičemž soud je povinen zajistit jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv. Účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, soud ustanoví tlumočníka, jakmile taková potřeba vyjde v řízení najevo. Totéž platí, jde-li o ustanovení tlumočníka účastníku, s nímž se nelze dorozumět jinak než znakovou řečí.
Poučení o procesních právech (§36 odst. 1 s. ř. s.) je soud povinen poskytnout účastníku v takové době, kdy je toho podle stavu řízení pro něj zapotřebí. O právu jednat ve své mateřštině (§18 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) proto soud poučí účastníka tehdy, jestliže v průběhu řízení zjistí, že účastník neovládá jazyk, kterým se jednání vede.
Ustanovení tlumočníka není automatickým úkonem soudu v řízení, jehož účastníkem je cizinec. Smyslem tohoto institutu je zajistit cizinci zcela či dostatečně neznalému českého jazyka…
