č. 3628/2017 Sb. NSS; Pobyt cizinců: zajištění cizince za účelem správního vyhoštění
č. 3628/2017 Sb. NSS
Pobyt cizinců: zajištění cizince za účelem správního vyhoštění
k § 125 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 428/2005 Sb. a č. 427/2010 Sb. (v textu jen „zákon o pobytu cizinců“)
Policie nemusí v každém jednotlivém případě zvažovat - zejména zbývá-li do konce maximální doby zajištění cizince ve smyslu § 125 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, více týdnů nebo měsíců - zda rozhodnutí o správním vyhoštění tohoto cizince bude do konce této doby vykonatelné, tedy zda bude cizince možné z ČR vyhostit, a podaří se tak dosáhnout účelu zajištění. Tuto povinnost naopak Policie má, je-li s ohledem na skutkové okolnosti případu dán důvodný předpoklad, že příslušné správní orgány, resp. soud, nestihnou o opravných prostředcích proti rozhodnutí o správním vyhoštění včas rozhodnout.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2017, čj. 10 Azs 101/2017-28)
Prejudikatura: č. 2524/2012 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 159/1998 Sb.; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. 9. 2013, M. G. a N. R., C-383/13 PPU.
Věc: Atif J. proti Policii České republiky, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, odbor cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, o zajištění za účelem vyhoštění, o kasační stížnosti žalobce.
Dne 24. 11. 2016 policie nalezla žalobce na silnici E55 u obce Cínovec ukrytého v kamionu srbské MPZ bez cestovních dokladů a zajistila ho [§ 27 odst. 1 písm. d) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky].
Dne 25. 11. 2016 policie zahájila řízení o správním vyhoštění žalobce. Téhož dne jej přezajistila ve smyslu § 124 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců. Dobu tohoto zajištění stanovila na 90 dnů ode dne omezení osobní svobody žalobce. Ten se proti tomuto rozhodnutí bránil správní žalobou a posléze i kasační stížností, avšak bezúspěšně (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 3. 2017, čj. 7 Azs 11/2017-36). Dne 20. 1. 2017 policie uložila žalobci správní vyhoštění dle § 119 odst. 1 písm. c) bodů 1 a 2 zákona o pobytu cizinců, a zároveň mu stanovila dobu 1 roku, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie; neshledala u něho překážky bránící vycestování. Dne 6. 2. 2017 žalobce požádal o propuštění ze zajištění dle § 129 téhož zákona, načež žalovaná dne 18. 2. 2017 vydala rozhodnutí, jímž prodloužila dobu jeho zajištění o 60 dnů.
Žalobce se proti tomuto rozhodnutí bránil žalobou, kterou Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl rozsudkem ze dne 15. 3. 2017, čj. 75 A 8/2017-35.
Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. Měl za to, že v jeho případě nebude dosaženo účelu zajištění. Pouhé využití opravných prostředků proti rozhodnutí o jeho správním vyhoštění mu zajistí, že bude ze zajištění propuštěn dříve, než toto rozhodnutí nabude právní moci a bude jej možné vykonat.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
[7] Jedinou otázkou tohoto případu je, zda žalovaná mohla stěžovateli prodloužit dobu zajištění v situaci, kdy údajně nebylo postaveno najisto, že do…
