dnes je 3.12.2022

Input:

č. 342/2004 Sb. NSS; Řízení před soudem: potřeba tlumočníka

č. 342/2004 Sb. NSS
Řízení před soudem: potřeba tlumočníka
k § 18 občanského soudního řádu
k § 37 odst. 5 soudního řádu správního
Jestliže stěžovatelka sepsala část podání, jímž doplňovala žalobu, v jazyce mongolském, a na výzvu soudu o přeložení této části podání do českého jazyka reagovala sdělením, v němž poukazovala na nutnost přibrání tlumočníka za účelem realizace zásady rovnosti účastníků řízení před soudem, jde o situaci, v níž vyšla v řízení před krajským soudem najevo potřeba ustanovit tlumočníka účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk. Krajský soud proto pochybil, pokud v dané věci neustanovil v řízení tlumočníka a návrh stěžovatelky odmítl pro neodstranění vad podání podle § 37 odst. 5 s. ř. s.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2004, čj. 4 Azs 112/2004-50)
Věc: Gombojav D. (Mongolsko) proti Ministerstvu vnitra o azyl, o kasační stížnosti žalobkyně.

Rozhodnutím žalovaného ze dne 15. 3.2003 nebyl žalobkyni udělen azyl podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Současně bylo rozhodnuto o tom, že se na ni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 téhož zákona.
Žalobkyně napadla rozhodnutí v rozsahu výroku o neudělení azylu podle § 12 a § 14 zákona o azylu a nevztažení překážky vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu. Namítala, že správní orgán v předchozím řízení o udělení azylu porušil řadu ustanovení správního řádu; ta v žalobě vyjmenovávala. Dovolávala se dále toho, že splňuje zákonné podmínky pro udělení azylu uvedené v § 12 zákona o azylu, resp. minimálně pro vztažení překážky vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu. Pokud jde o skutkové důvody, poukázala stěžovatelka na obsah správního spisu, konkrétně na svoji žádost o udělení azylu, protokol o pohovoru a ostatní spisový materiál, který má k dispozici žalovaný.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 29. 7. 2003 vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení doplnila své podání tak, aby bylo zřejmé, z jakých skutkových a právních důvodů považuje výroky napadeného rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné a jaké důkazy k prokázání svých tvrzení navrhuje provést. Současně ji upozornil na skutečnost, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, soud její podání odmítne. Žalobkyně na základě výše uvedené výzvy krajského soudu doplnila svou žalobu, a to podáním ze dne 20. 8. 2003, ve kterém zopakovala žalobní body uvedené v žalobě ze dne 27. 3. 2003, a dále textem napsaným v jejím mateřském jazyce. Krajský soud ji ale vyzval k tomu, aby údaje obsažené v doplnění žaloby ze dne 20. 8. 2003 a uvedené v mateřském jazyce nechala úředně přeložit do jazyka českého s tím, že veškeré písemnosti určené soudu musí být v jazyce českém. Žalobkyně na tuto výzvu reagovala vyjádřením, ve kterém požadavek krajského soudu označila za neoprávněný a v rozporu s principem rovnosti stran.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. 1. 2004 podání žalobkyně odmítl.
Ve včas podané kasační stížnosti žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) namítala, že soud posoudil nesprávně právní otázku týkající se jejího podání ve smyslu § 71 odst. 1 s. ř. s., a vyslovila přesvědčení, že uvedené podání splňuje všechny základní náležitosti
Nahrávám...
Nahrávám...