dnes je 28.3.2024

Input:

č. 3037/2014 Sb. NSS; Daň z přidané hodnoty: oprava výše daně; započtení přeplatku na DPH

č. 3037/2014 Sb. NSS
Daň z přidané hodnoty: oprava výše daně; započtení přeplatku na DPH
k § 44 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákonů č. 302/2008 Sb. a č. 47/2011 Sb. (v textu jen „zákon o DPH“)
k § 242 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád
k § 168 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
I. Pokud se data uskutečnění zdanitelných plnění u původních daňových dokladů pohybovala před 1.4.2011, je zjevné, že původní zdanitelná plnění podléhala zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění před novelou (provedenou zákonem č. 47/2011 Sb.)) a že tedy nebylo možné u těchto plnění provést opravu výše daně zakotvenou až novelou zákona o dani z přidané hodnoty účinnou od 1. 4. 2011 (§ 44 uvedeného zákona). To ale současně znamená, že žalobkyni nemohla na základě věřiteli nezákonně provedených oprav výše daně vzniknout žádná daňová povinnost k DPH podle novelizovaného znění zákona o dani z přidané hodnoty a nemohla tak mít z tohoto titulu ani žádný daňový nedoplatek. Proto se nemohl uplatnit postup podle § 242 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, a § 168 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení.
II. Postup a rozhodnutí správce daně, který započetl přeplatek na DPH z titulu nezákonného daňového odpočtu na nedoplatek stejného charakteru (§ 242 zákona. č. 280/2009 Sb., daňového řádu), je proto v rozporu se zákonem, stejně jako rozhodnutí žalovaného, který rozhodnutí správce daně stojící na nesprávném právním základu potvrdil.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2013, čj. 47 Af 17/2012-43)
Prejudikatura: č. 2856/2013 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 342/2008 Sb., č. 54/2009 Sb. a č. 76/2005 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 544/02).
Věc: Veřejná obchodní společnost Voleský a partneři, Insolvenční správkyně dlužníka (akciová společnost TOS) proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o daň z přidané hodnoty.

Žalobkyně (dlužník) se nachází v konkursu od 10. 6. 2011 na základě rozhodnutí Krajského soudu v Praze z téhož dne, přičemž o úpadku žalobkyně bylo rozhodnuto dne 4. 11. 2009.
Insolvenční správce zaslal dne 24.11.2011 Finančnímu úřadu v Brandýse nad Labem -Stará Boleslav (správce daně) dopis, v němž na základě opravných daňových dokladů vykazuje do daňového přiznání za období od 1. 4. 2011 částku 2 987 396 Kč a uvádí, že nejde o pohledávku za majetkovou podstatou, která se proto v průběhu insolvenčního řízení neuspokojuje.
Dopisem ze dne 20. 12. 2011 adresovaným rovněž správci daně vykázal insolvenční správce na základě opravných daňových dokladů do daňového přiznání za listopad 2011 částku 106 760 Kč a současně poskytl ohledně kvalifikace pořadí této pohledávky totéž vysvětlení.
Následně dne 27.1. 2012 požádal o vrácení přeplatku na DPH v celkové výši 1 858 855 Kč, z toho za září 2011 ve výši 1 574 346 Kč a za prosinec 2011 ve výši 283 509 Kč.
Správce daně rozhodnutím ze dne 3. 5.2012 žádosti nevyhověl a přeplatek použil na část nedoplatku na DPH, když aplikoval § 44 zákona o DPH spolu s § 203 odst. 1 zákona insolvenčního zákona ve znění zákona č. 73/2011 Sb.
V
Nahrávám...
Nahrávám...