dnes je 28.3.2024

Input:

§ 303 ZP Speciální povinnosti některých zaměstnanců

2.1.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

2.13.303
§ 303 ZP Speciální povinnosti některých zaměstnanců

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 304 – zákaz jiné výdělečné činnosti

    • § 306 odst. 3 – povinnost vydat pracovní řád

  • Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 16 – základní povinnosti úředníka

  • Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 2 – vymezení tzv. veřejného funkcionáře

    • § 4-6 – omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost výkonu jejich funkce s jinými funkcemi

    • § 24 – pokuty za porušení povinnosti veřejným funkcionářem (přestupek)

V tomto ustanovení klade zákoník práce zvýšené povinnosti zaměstnancům některých zaměstnavatelů. Jde výhradně o zaměstnance, kteří jsou odměňováni platem [viz § 109 odst. 3 ZP ] a u nichž je riziko střetu osobního zájmu se zájmem veřejným, který zastupují. Tomu odpovídají i uložené povinnosti, zejména povinnost zdržet se všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování, nebo povinnost nezneužívat informací nabytých během zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.

Omezení jiné výdělečné činnosti

Přísnější je též omezení jiné výdělečné činnosti těchto zaměstnanců. Předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele je jim třeba k jakékoliv formě podnikání, vyjma činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké a správy vlastního majetku.

Protože zaměstnavatelé uvedení v tomto ustanovení zákoníku práce mají podle § 306 odst. 3 ZP povinnost vydat pracovní řád, mohou být některé z výše popsaných povinností rozvedeny do konkrétnější podoby právě v tomto zvláštním druhu vnitřního předpisu.

Omezení členství v některých orgánech

Zákoník práce zakazuje uvedeným zaměstnancům také členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost. Z tohoto zákazu stanoví jedinou výjimku, a to případ kdyby byli zaměstnanci do takového orgánu vysláni svým zaměstnavatelem. Protože výkon funkce v takovém orgánu je většinou úplatný, zákon omezuje celkový úhrn odměn vyplacených zaměstnanci za všechna jeho členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost za kalendářní rok včetně podílu na zisku či jiného peněžitého plnění. Celková částka nesmí překročit 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě a v případě vedoucího zaměstnance také příplatku za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat podle § 124 odst. 3 ZP ve spojení se zvláštním právním předpisem, a to podle posledního zaměstnancem obsazeného místa, na kterém zaměstnanec v příslušném kalendářním roce naposledy vykonával práci. Zaměstnanci je za tímto účelem uložena povinnost, aby zaměstnavatele bezodkladně informoval o každém peněžitém plnění, které mu bylo za členství vyplaceno.

Povinnost mlčenlivosti

Jednou z povinností je podle § 303 odst. 2 písm. b) ZP povinnost dotyčných zaměstnanců "zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám". K této povinnosti se několikrát vyjádřil též Veřejný ochránce práv, když posuzoval, zdali může být obdobná povinnost uložena např. zaměstnancům soukromého zaměstnavatele, a to prostřednictvím vnitřního předpisu. Ombudsman dospěl k závěru, že mlčenlivost zaměstnanců stanovená v § 303 odst. 2 písm. b) ZP se vztahuje pouze na zaměstnance veřejné správy. V soukromé sféře, nevyplývá-li přímo z jiného zákona (např. zákona o advokacii), ji lze stanovit pouze smluvně (např. v pracovní smlouvě). Nelze ji stanovit pracovním řádem, jelikož vnitřní předpis nemůže ukládat zaměstnancům nové povinnosti, které nemají oporu v žádném právním předpisu, nebo nejsou obsaženy ve smlouvě uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (§ 4a odst. 2 ZP).

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2007

Oproti předchozímu zákoníku práce nedoznala právní úprava žádné významné změny. Pouze k datu 1. 1. 2007 nabyl účinnosti nový a přísnější zákon o střetu zájmů, kterým byl zrušen dřívější zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů). K uvedenému datu byl podstatně rozšířen okruh veřejných funkcionářů a nesplnění jejich povinnosti lze nyní postihnout i sankcí (pokutou).

Tento zákon doznal dalších podstatných změn k datu 20. 6. 2008, kdy nabyla účinnosti jeho novela č. 216/2008 Sb. Ta se stala předmětem velkých diskusí a dokonce i prezidentského veta. Prezident upozornil, že novelizovaná právní úprava bude dopadat např. též na ředitele základních a středních škol, i když nejsou veřejnými činiteli v pravém slova smyslu.

Od 1. 1. 2017

V souvislosti s přijetím nového atomového zákona č. 263/2016 Sb. se v § 303 odst. 1 písm. b) ZP doplnil bod 19.

Od 1. 1. 2024

Do

Nahrávám...
Nahrávám...