dnes je 27.1.2023

Input:

č. 247/2004 Sb. NSS; Daňové řízení: obnova řízení

č. 247/2004 Sb. NSS
Daňové řízení: obnova řízení
k § 31 odst. 9 a § 54 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“)
Pokud v průběhu daňové kontroly daňový subjekt nesplnil svou povinnost podle § 31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a neprokázal tak výši prodejních cen, neboť žádnou evidenci cen nevedl, není nalezení neúplné evidence cen v pozůstalosti bývalé zaměstnankyně novou skutečností nebo důkazem, který nemohl být bez zavinění daňového subjektu již dříve v řízení uplatněn a mohl mít podstatný vliv na výrok rozhodnutí [§54 odst. 1 písm. a) téhož zákona].
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2003, čj. 7 A 124/2001-42)
Věc: Růžena K. v D. proti Ministerstvu financí o povolení obnovy řízení.

Finanční ředitelství v Ústí nad Labem zamítlo dne 5.5. 1997 dvě žádosti žalobkyně o povolení obnovy řízení.
Rozhodnutí správního orgánu I. stupně napadla žalobkyně odvoláním, které Ministerstvo financí žalobou naříkaným rozhodnutím ze dne 24. 8. 2001 zamítlo.
Proti rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 24. 8. 2001 podala žalobkyně žalobu, v níž krom jiného namítala, že dodatečné doložení skutečností, které jsou rozhodující pro určité postupy daňového řízení, je právně významné a daňový orgán se těmito skutečnostmi musí zabývat. Žalovanému rovněž vytkla, že svým rozhodnutím nesprávně posoudil její nově předložený důkaz soupisem prodejních cen zboží.
Skutkový příběh lze shrnout takto: Na základě provedené kontroly vyměřil správce daně - Finanční úřad v Děčíně -za použití pomůcek podle § 31 odst. 5 daňového řádu žalobkyni dodatečným platebním výměrem ze dne 14. 9. 1995 daň z příjmů obyvatelstva za rok 1992 ve výši 37 692 Kč a dodatečným platebním výměrem ze dne 13. 9. 1995 vyměřil správce daně žalobkyni daň z příjmů fyzických osob za rok 1993 ve výši 218 590 Kč. Uvedená rozhodnutí napadla žalobkyně odvoláním. Finanční ředitelství v Ústí nad Labem zamítlo odvolání proti oběma dodatečným platebním výměrům rozhodnutími ze dne 2. 7. 1996. Dne 12.5. 1997 byl vydán exekuční příkaz na přikázání pohledávky na peněžní prostředky daňových dlužníků na účtech vedených u bank podle § 73 odst. 6 písm. a) daňového řádu. Dne 30. 10. 1996 podala žalobkyně u správce daně žádosti o obnovu řízení podle § 54 daňového řádu, a to obou řízení, která vyústila v dodatečné vyměření daně. Žádosti o povolení obnovy řízení podala žalobkyně s odůvodněním, že po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí odvolání proti dodatečným platebním výměrům za rok 1992 a 1993 zjistila, že v pozůstalosti její sestry, paní Věry Z., zemřelé dne 27. 5. 1995 a předtím zaměstnané u žalobkyně, byly zjištěny podklady (evidence spočívající v sešitu s prodejními cenami ovoce a zeleniny v částech let 1991 až 1993). Ty prokazovaly tvrzení žalobkyně učiněné již v průběhu daňového řízení, že byly vedeny záznamy o prodejních cenách, čímž mohlo být zjištěno, že rozdíl mezi nákupní cenou zboží a prodejní cenou prodávaného sortimentu zboží nemohl být 47,06 % či 37 % a ani 43,23 % či 33,25 %. Žádosti žalobkyně o obnovu řízení byly Finančním ředitelstvím v Ústí nad Labem v obou případech rozhodnutími ze dne 5. 5.
Nahrávám...
Nahrávám...