dnes je 26.6.2022

Input:

č. 199/2004 Sb. NSS; Rozhodnutí správního orgánu: vady rozhodnutí

č. 199/2004 Sb. NSS
Rozhodnutí správního orgánu: vady rozhodnutí
k § 47 odst. 5 správního řádu
k § 76 odst. 1 písm. c) soudního řádu správního
Není-li vyhotovení správního rozhodnutí, které je doručeno účastníkovi, opatřeno vlastnoručním podpisem oprávněné osoby, ale jen předtištěným jménem, příjmením a funkcí oprávněné osoby, úředním razítkem a doložkou „za správnost“ podepsanou osobou, která stejnopisy písemného vyhotovení pořídila, pak takový postup neodpovídá § 47 odst. 5 správního řádu. Za situace, kdy je součástí správního spisu vyhotovení rozhodnutí, které je podepsáno oprávněnou osobou a je i jinak bezvadné, nezakládá tato vada nicotnost rozhodnutí, neboť je zřejmé, že rozhodnutí skutečně vydala k tomu oprávněná osoba.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2004, čj. 2 Azs 64/2003-54)
Věc: Pham T. (Vietnamská socialistická republika) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobkyně.

Ministerstvo vnitra dne 19.10. 2001 zamítlo podle § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, návrh na zahájení řízení o udělení azylu jako zjevně nedůvodný.
Ministr vnitra žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 1. 11. 2002 zamítl jako nedůvodný rozklad stěžovatelky a potvrdil rozhodnutí Ministerstva vnitra.
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 25. 9. 2003 správní žalobu zamítl, vycházeje ze skutečnosti, že žalobkyně nenaplnila žádnou ze zákonných podmínek pro udělení azylu, neboť o něj žádala opakovaně jen z ekonomických důvodů.
Rozsudek krajského soudu napadla žalobkyně kasační stížností, v níž krom jiného poukazovala na skutečnost, že rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 19. 10. 2001 nemělo náležitosti stanovené v § 47 odst. 5 správního řádu, neboť nebylo podepsáno oprávněnou osobou, a nemohlo tedy mít účinky správního rozhodnutí. V daném případě totiž stěžovatelce jako účastníkovi správního řízení byl zaslán stejnopis rozhodnutí, kde na místě úředního podpisu bylo pouze úřední razítko a jediným podpisem byl podpis blíže neidentifikovatelné osoby v kolonce „za správnost“. Podle stěžovatelky se tak nemohlo vůbec jednat o rozhodnutí, neboť tato vada zakládá nicotnost správního aktu, kterou je povinen soud vyslovit i bez návrhu účastníka. Rozhodnutí o přiznání či nepřiznání azylu přitom musí mít všechny náležitosti správního rozhodnutí; účastníku je doručováno přímo rozhodnutí, na rozdíl například od úpravy v občanském soudním řádu, podle něhož je účastníkům doručován pouze stejnopis soudního rozhodnutí, u kterého lze podpis předsedy senátu nahradit úředním razítkem a podpisem osoby odpovědné za správnost stejnopisu. Postup, kdy oprávněná osoba podepíše jen písemné vyhotovení rozhodnutí, které zůstane součástí správního spisu, a účastníkovi řízení se doručí vyhotovení, která již nejsou podepsána oprávněnou osobou, nýbrž jen pracovnicí pod doložkou „za správnost vyhotovení“, nejsou v souladu se správním řádem. V této souvislosti stěžovatelka poukázala na rozsudek Vrchního soudu v Praze uveřejněný v časopise Právní rozhledy č. 7/1997, s. 380. Stěžovatelka dále argumentovala analogií s nedostatky akceptace návrhu v občanském právu a uváděla, že danou argumentací pouze

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...