dnes je 16.4.2024

Input:

§ 13 Dodání zboží a převod nemovitosti

20.4.2011, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 16 minut

2.4.13
§ 13 Dodání zboží a převod nemovitosti

Ing. Hana Straková

§ 13

Dodání zboží a převod nemovitosti

  1. Dodáním zboží se pro účely tohoto zákona rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Převodem nemovitosti se pro účely tohoto zákona rozumí převod nemovitosti, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo příslušnosti k hospodaření.

  2. Dodáním zboží do jiného členského státu je dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu.

  3. Za dodání zboží nebo převod nemovitosti se považuje

    1. převod vlastnického práva k majetku za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu,

    2. dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; toto dodání zboží se považuje za samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné dodání zboží komisionářem třetí osobě nebo komitentovi,

    3. předání dovezeného zboží, které je ve vlastnictví osoby z třetí země a po propuštění do volného oběhu je předáno další osobě v tuzemsku beze změny vlastnického vztahu,

    4. převod práva užívat najaté zboží nebo najatou nemovitost na základě smlouvy, která stanoví povinnost nájemce nabýt zboží nebo nemovitost, které jsou předmětem smlouvy.

  4. Za dodání zboží nebo převod nemovitosti za úplatu se také považuje

    1. použití hmotného majetku, s výjimkou dlouhodobého majetku, pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce,

    2. uvedení do stavu způsobilého k užívání74) dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, pokud plátce použije tento majetek pro účely, pro které má nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 6 ,

    3. vydání vypořádacího podílu8) nebo podílu na likvidačním zůstatku9) v nepeněžité podobě ve hmotném majetku2), pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně,

    4. při rozpuštění sdružení10) bezúplatné přenechání věcí vnesených nebo bezúplatné přenechání získaného podílu majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku vytvořeného společnou činností ostatním účastníkům sdružení10) do jejich vlastnictví,

    5. při vystoupení nebo vyloučení účastníka ze sdružení bezúplatné přenechání věcí vnesených ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví nebo vydání podílu majetku vytvořeného společnou činností v nepeněžité podobě ve hmotném majetku účastníkovi sdružení, který vystupuje nebo je vyloučen,

    6. vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě ve hmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku nebo u jeho části uplatnil odpočet daně, s výjimkou vložení hmotného majetku, který je součástí vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku; vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění daňové povinnosti společně a nerozdílně,

    7. dodání vratného obalu spolu se zbožím v tuzemsku plátcem, který uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh10a), jestliže vratný obal stejného druhu nebyl tomuto plátci vrácen k poslednímu dni příslušného účetního období7d) daného plátce nebo k poslednímu dni příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví. Pro účely tohoto zákona jsou za vratné obaly stejného druhu považovány také vratné obaly se shodnou výší zvláštní peněžní částky účtované při dodání vratného obalu spolu se zbožím. Toto ustanovení se nevztahuje na dodání vratných obalů spolu se zbožím, u kterého by se uplatnilo osvobození od daně podle § 63.

  5. Použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce se pro účely tohoto zákona rozumí trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců, trvalé použití pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností, a poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.

  6. Za dodání zboží za úplatu se považuje také přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu. Přemístěním obchodního majetku se pro účely tohoto zákona rozumí odeslání nebo přeprava majetku tímto plátcem nebo jím zmocněnou třetí osobou z tuzemska do jiného členského státu pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností v jiném členském státě. Za dodání zboží do jiného členského státu plátcem se považuje také přemístění zboží, které bylo pořízeno tímto plátcem podle § 16 odst. 4 , z tuzemska do jiného členského státu.

  7. Za přemístění obchodního majetku z tuzemska do jiného členského státu se nepovažuje odeslání nebo přeprava zboží pro účely

    1. dodání zboží spojené s instalací nebo montáží plátcem, který zboží dodává, nebo jím zmocněnou třetí osobou v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží,

    2. zasílání zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží,

    3. dodání zboží plátcem na palubě lodí, letadel nebo vlaků během přepravy osob podle § 7 odst. 4 ,

    4. dodání zboží plátcem v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, pokud je dodání zboží v tomto členském státě osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně,

    5. vývozu zboží plátcem, pokud je zboží propuštěno do režimu vývozu,

    6. poskytnutí služby pro plátce, zahrnující práce na zboží fyzicky uskutečněné v členském státě, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží za podmínky, že zboží po provedení prací je vráceno zpět plátci do tuzemska, ze kterého bylo původně odesláno nebo přepraveno,

    7. přechodného užití zboží v členském státě, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží, pro účely poskytnutí služby plátcem,

    8. přechodného užití zboží na dobu nepřekračující 24 měsíců na území jiného členského státu, ve kterém by se na dovoz stejného zboží ze třetí země pro přechodné užití vztahoval režim dočasného použití s plným osvobozením od cla, nebo

    9. dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi.

  8. Za dodání zboží nebo převod nemovitosti se však nepovažuje

    1. prodej podniku nebo vklad podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, pokud se jedná o hmotný majetek,

    2. vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštního právního předpisu11),

    3. poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti bez úplaty, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, nebo poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti,

    4. dodání vratného obalu, který je dodáván spolu se zbožím kupujícímu za úplatu, pokud je tato úplata přímo vázána k vratnému obalu a kupujícímu je při dodání zboží zaručeno vrácení této úplaty v plné výši po vrácení vratného obalu10a), nebo

    5. vrácení vratného obalu bez úplaty či za úplatu.

  • Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

    • § 2

    • § 7

    • § 21

    • § 28

Směrnice Rady 2006/112 ES

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

Zákon č. 471/2001 Sb., o obalech

Uvedený paragraf stanoví, která plnění se považují za dodání zboží nebo převod nemovitostí a která se naopak za dodání zboží nebo převod nemovitostí nepovažují.

K § 13 odst. 1

V odstavci 1 je obecně vymezen pojem dodání zboží a převod nemovitosti. V případě dodání zboží se jedná o převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. O převod nemovitosti se jedná, pokud dojde ke změně vlastnictví nebo příslušnosti hospodaření k nemovitosti.

Jaký je význam pojmu „převod práva nakládat se zbožím jako vlastník“? Způsob úhrady nebo sjednání platebních podmínek nemá vliv na posouzení toho, zda se jedná o dodání zboží či ne. Např. pokud plátce dodá zboží za úplatu jiné osobě, dochází k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník, a to i v případě, kdy je sjednáno, že vlastnictví zboží přejde do vlastnictví kupujícího například úhradou poslední sjednané splátky za již dodané zboží. Důležitý aspekt pro posouzení, zda došlo ke změně práva nakládat se zbožím jako vlastník, je například ten, kdy kupující může zboží prodat, pronajmout a podobně.

Převod nemovitosti, která se nezapisuje do katastru nemovitostí, se posuzuje stejným způsobem jako převod nemovitosti, která se do katastru nemovitostí zapisuje, tj. podle § 56.

K § 13 odst. 2

Při dodání zboží do jiného členského státu musí být splněna podmínka, že zboží bude skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Zde vzniká otázka, jakým způsobem může plátce prokázat, že zboží opustilo hranice tuzemska a bylo do jiného členského státu přepraveno. Jako důkazní prostředek slouží přepravní doklad, dodací list, potvrzený daňový doklad od osoby registrované k dani v jiném členském státě atd.

K § 13 odst. 3

V odstavci 3 jsou uvedena jiná plnění, která jsou považována za dodání zboží nebo převod nemovitosti, ačkoli neodpovídají obecně vymezeným podmínkám dodání zboží či převodu nemovitostí.

písm. a)

  • na základě rozhodnutí státního orgánu

    písm. b)

  • na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu

U takového dodání zboží se jedná o dva vztahy, o dvě zdanitelná plnění. První zdanitelné plnění se uskutečňuje mezi komitentem a komisionářem, druhé zdanitelné plnění mezi zákazníkem a komisionářem.

Při uskutečnění plnění na základě komisionářské smlouvy může, ale také nemusí docházet k převodu vlastnictví zboží z komitenta na komisionáře, přesto vždy budou plnění posuzována jako dvě plnění, tak, jako kdyby k přechodu vlastnictví došlo.

písm. c)

  • dovezeného zboží ze třetí země, které je ve vlastnictví osoby ze třetí země a po propuštění do volného oběhu je využíváno plátcem A k uskutečňování jeho ekonomické činnosti.

Majitel, osoba ze třetí země, sjedná v tuzemsku další využití zboží u dalšího plátce B. Plátce A předá zboží plátci B a právě v tomto okamžiku dochází k dodání zboží, i když ke změně vlastnictví nedošlo.

písm. d)

  • převod práva užívat najaté zboží nebo najatou nemovitost, pokud je ve smlouvě zakotvena povinnost odkupu zboží nebo nemovitosti nájemcem.

Pokud plátce uzavře smlouvu o pronájmu stroje, kde bude uvedeno, že nájemci vzniká povinnost si stroj odkoupit, jedná se o dodání zboží, a to se všemi dopady týkajícími se na jedné straně povinnosti daň přiznat a zaplatit a na druhé straně možnosti uplatnit nárok na odpočet daně, pokud jsou pro odpočet splněny podmínky.

V ostatních případech, kdy není ve smlouvě uveden požadavek povinného odkupu zboží nájemcem, se jedná o poskytnutí služby. Viz § 14.

K § 13 odst. 4

V odstavci 4 jsou uvedeny konkrétní případy, kdy je plnění považováno za dodání zboží nebo převod nemovitosti (a to i v případě, že se jedná o bezúplatná plnění).

  • použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, kromě dlouhodobého majetku, u kterého bude provedena úprava podle § 78 zákona o DPH.

Jedná se o případy, kdy plátce u nakoupeného majetku určeného pro uskutečňování ekonomických činností uplatnil nárok na odpočet daně, avšak přestal tento majetek trvale využívat pro ekonomickou činnost, například takový majetek začal používat pro svou soukromou potřebu nebo soukromou potřebu svých zaměstnanců nebo tento majetek daroval. Stejným způsobem bude posuzováno bezúplatné poskytnutí obchodního majetku vytvořeného vlastní činností za podmínky, že byl uplatněn odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k vytvoření tohoto majetku. Jedná se například o plátce, který podniká v rostlinné výrobě. Vypěstoval hroznové víno, které zpracoval na víno. Sud vína věnoval na mysliveckou zábavu do tomboly. Pro pěstování vína u zakoupených

Nahrávám...
Nahrávám...