dnes je 19.3.2024

Input:

§ 127 ZP Plat nebo náhradní volno za práci přesčas

6.8.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

2.6.127
§ 127 ZP Plat nebo náhradní volno za práci přesčas

JUDr. Eva Rothová

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 78 odst. 1 písm. i) – definice práce přesčas

    • § 79 – stanovená pracovní doba

    • § 92 – nepřetržitý odpočinek v týdnu

    • § 141 odst. 2 – poskytování příplatku za zlomky hodin práce

    • § 351 až 362 – průměrný výdělek

Podle § 78 odst. 1 písm. i) ZP je prací přesčas práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konanou mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou (§ 80 ZP) je prací přesčas rovněž až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu.

Za práci přesčas přísluší zaměstnanci plat za práci přesčas, který je tvořen poměrnou částí platového tarifu, osobního příplatku, zvláštního příplatku a příplatku za ztížené pracovní prostředí připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém je práce přesčas konána, a příplatek za práci přesčas. Příplatek za práci přesčas je odstupňován podle toho, zda zaměstnanec koná práci přesčas v běžný pracovní den nad rámec směny (25 % průměrného hodinového výdělku), nebo v den, na který byl zaměstnanci určen nepřetržitý odpočinek v týdnu (50 % průměrného hodinového výdělku). Není přitom podstatné, zda nepřetržitý odpočinek v týdnu připadne na sobotu nebo neděli anebo na jiný den v týdnu.

Alternativní plnění za práci přesčas

Alternativním plněním (místo platu za práci přesčas), které může zaměstnavatel zaměstnanci za práci přesčas poskytnout, je placené náhradní volno. Poskytnutí náhradního volna za práci přesčas však zákoník práce podmiňuje dohodou zaměstnance se zaměstnavatelem. Součástí této dohody může být i ujednání o konkrétním termínu čerpání náhradního volna. Není-li termín čerpání náhradního volna sjednán, určí zaměstnanci náhradní volno zaměstnavatel, a to v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas.

Plat se za dobu čerpání náhradního volna nekrátí, takže spolu se stanovením pravidla, že náhradní volno místo platu za práci přesčas lze poskytnout v rozsahu práce konané přesčas, je zajištěno právo zaměstnance na poskytnutí všech pravidelně poskytovaných složek platu, které by příslušely za tuto práci přesčas.

Pokud zaměstnavatel v dohodnutém, popř. v zákonem stanoveném termínu zaměstnanci náhradní volno neposkytne, přísluší zaměstnanci plat za práci přesčas ve výši určené ze složek platu, které mu náležely v měsíci, kdy práci přesčas konal, z počtu odpracovaných hodin a z průměrného výdělku používaného v tomto měsíci. Takto určený plat za práci přesčas je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit v nejbližším výplatním termínu. K případné změně platu, resp. jeho stanovených složek, k níž došlo v období od výkonu práce přesčas do výplaty platu za práci přesčas (například z důvodu postupu do vyššího platového stupně nebo při odnětí osobního příplatku), se nepřihlíží.

Zvláštní úprava pro zaměstnance, kterým přísluší příplatek za vedení

Zaměstnancům, kterým přísluší příplatek za vedení podle § 124 ZP, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v

Nahrávám...
Nahrávám...