dnes je 7.12.2022

Input:

č. 115/2004 Sb. NSS; Azyl: důvody udělení azylu

č. 115/2004 Sb. NSS
Azyl: důvody udělení azylu
k § 12 a násl. zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
Je-li důvodem žádosti o azyl obava z návratu do Ruské federace, v níž žadateli hrozí teroristické akty čečenských teroristů, tj. akty neprováděné státní mocí, přičemž žadatel o azyl se v domovském státě vůbec nepokusil svou situaci přes tamní státní orgány řešit, není dán důvod pro poskytnutí azylu podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ani překážka vycestování.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2003, čj. 4 Azs 14/2003-48)
Prejudikatura: Soudní judikatura ve věcech správních č. 1026/2002.
Věc: Vadim S. (Ruská federace) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce.

Žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 2. 2003 neudělil žalobci azyl pro nesplnění podmínek ustanovení § 12, § 13 odst. 1, 2 ani § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Zároveň žalovaný v rozhodnutí uvedl, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu.
Toto rozhodnutí žalobce napadl žalobou, a to co do výroku o neudělení azylu podle ustanovení § 12 a § 14 zákona o azylu a co do výroku o neexistenci překážky vycestování podle ustanovení § 91 zákona o azylu. Namítal porušení ustanovení § 3 odst. 3 a 4, § 32 odst. 1, § 33 odst. 2, § 46 a § 47 odst. 3 správního řádu a § 12 zákona o azylu.
Žalobu jako nedůvodnou zamítl Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 195. 2003. V odůvodnění uvedl, že nedošlo k porušení citovaných ustanovení správního řádu. Správní orgán při svém rozhodování vycházel ze spolehlivě zjištěného stavu věci a na jeho základě vyvodil i správné právní závěry, s nimiž se krajský soud ztotožnil. Soud rovněž uvedl, že žalobcem uplatněné důvody nelze podřadit pod žádný zákonný důvod, pro který lze azyl udělit, a žalobce ani nenáleží k osobám ohroženým ve smyslu § 91 zákona o azylu.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel“) dne 19. 6. 2003 kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. Stěžovatel především uvádí, že správní orgán porušil v řízení o udělení azylu ustanovení § 3 odst. 3 a 4, § 32 odst. 1, § 32 odst. 2 a § 46 správního řádu a § 12 zákona o azylu. K porušení citovaných ustanovení správního řádu a zákona o azylu však krajský soud nepřihlížel a tím došlo k nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. V souvislosti s tím stěžovatel namítá i vady řízení spočívající v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu; žalovaný zejména vycházel v podstatě z jediného podkladu, a to ze zastaralé Zprávy o dodržování lidských práv za rok 2000 v Ruské federaci, vydané Úřadem pro demokracii a lidská práva a Ministerstvem zahraničních věcí Spojených států amerických v únoru roku 2001. Stěžovatel namítá, že žalovaný ani krajský soud nezjišťovaly, zda v Ruské federaci zůstala situace v oblasti dodržování lidských práv od roku 2000 do doby vydání napadaného rozhodnutí nezměněna.
Žalovaný podal ke kasační stížnosti vyjádření, ve kterém uvedl, že citovaná Zpráva popisuje rok 2000, neboť
Nahrávám...
Nahrávám...