č. 111/1994 Sb., Zákon o silniční dopravě, ve znění účinném k 4.7.2008
ZÁKON
ze dne 26. dubna 1994
o silniční dopravě
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
38/1995 Sb. |
(k 1.7.1995) |
mění |
304/1997 Sb. |
(k 1.4.1998) |
mění, doplňuje |
|
(k 1. 1. 2000) |
vkládá § 4a |
132/2000 Sb. |
(k 1.1.2001) |
mění § 34 odst. 1 a 4, změna v § 35 a v § 36 odst. 1 |
150/2000 Sb. |
(k 1.7.2000) |
mění (80 novelizačních bodů) |
361/2000 Sb. |
(k 1.1.2001) |
v § 21 ruší odst. 5, v § 40b ruší odst. 1, přečísl. odstavců |
ÚZ 1/2001 Sb. |
|
|
175/2002 Sb. |
(k 9.5.2002) |
mění § 18a, § 22 odst. 5 |
175/2002 Sb. |
(k 1.12.2002) |
mění § 23 |
320/2002 Sb. |
(k 1.1.2003) |
§ 2 odst. 20, § 19a odst. 1, § 19b odst. 1 a 3, § 19c odst. 1, § 34 odst. 1 a 4, § 35 odst. 1, vkládá nový § 40c |
577/2002 Sb. |
(k 30.12.2002) |
mění § 4a odst. 5, § 11 odst. 2, § 40b odst. 2 a odst. 3 |
103/2004 Sb. |
(k 1.5.2004) |
mění 19 novelizačních bodů |
186/2004 Sb. |
(k 1.5.2004) |
mění 10 novelizačních bodů |
1/2005 Sb. |
(k 3.1.2005) |
v § 2 odst. 19 ruší věty, v § 12 odst. 3 písm. a) nahrazuje slova, v § 19a odst. 1 ruší větu, v § 19b odst. 6 ruší slova, ruší § 40c |
229/2005 Sb. |
(k 1.7.2005) |
9 novelizačních bodů, nová přechodná ustanovení |
229/2005 Sb. |
(k 16.12.2006) |
vkládá nové §§ 34b a 34c |
253/2005 Sb. |
(k 1.7.2005) |
v § 37 nové znění odst. 2 |
411/2005 Sb. |
(k 1.7.2006) |
v § 2 vkládá nový odst. 16 |
226/2006 Sb. |
(k 1.7.2006) |
mění 20 novelizačních bodů |
374/2007 Sb. |
(k 1.4.2008) |
mění § 9 odst. 2 písm. d) |
124/2008 Sb. |
(k 1.7.2008) |
mění § 5 odst. 5, § 21 odst. 6, 8 a 9 |
130/2008 Sb. |
(k 1.7.2008) |
v § 6 ruší odst. 7 a následně i 8 a 9; nová přechodná ustanovení |
250/2008 Sb. |
(k 4.7.2008) |
mění § 18a |
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Zákon upravuje podmínky provozování silniční dopravy silničními motorovými vozidly (dále jen „vozidlo”) prováděné pro vlastní a cizí potřeby za účelem podnikání, jakož i práva a povinnosti právnických a fyzických osob s tím spojené a pravomoc a působnost orgánů státní správy na tomto úseku.
(2)
Ustanovení § 22 a 23 včetně souvisejících ustanovení o státním odborném dozoru a o pokutách se vztahují na veškerou silniční dopravu nebezpečných věcí (za účelem podnikání i za jiným účelem) po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu s výjimkou dopravy těchto věcí prováděné ozbrojenými silami při plnění vlastních úkolů.
(3)
Ustanovení § 26 až 33 včetně souvisejících ustanovení o státním odborném dozoru a o pokutách se vztahují na veškeré provozování mezinárodní silniční dopravy (za účelem podnikání i za jiným účelem) s výjimkou dopravy prováděné ozbrojenými silami při plnění vlastních úkolů nebo dopravy prováděné podle odstavce 4.
(4)
Zákon se nevztahuje na provozování silniční dopravy pro soukromé potřeby fyzické osoby - provozovatele vozidla, členů jeho domácnosti a jiných osob, pokud není prováděna za úplatu.
§ 2
Základní pojmy
(1)
Silniční doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob (linková osobní doprava, kyvadlová doprava, příležitostná osobní doprava, taxislužba), zvířat a věcí (nákladní doprava) vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu.
(2)
Silniční doprava pro vlastní potřeby je doprava, kterou se zajišťuje podnikatelská činnost, k níž je osoba provozující silniční dopravu oprávněna podle zvláštních právních předpisů1) a při níž nedochází ke vzniku závazkového vztahu, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí.
(3)
Silniční doprava pro cizí potřeby je doprava, při níž vzniká mezi provozovatelem silniční dopravy a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, závazkový vztah, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí.
(4)
Vnitrostátní silniční doprava je doprava, kdy výchozí místo, cílové místo a celá dopravní cesta leží na území jednoho státu.
(5)
Mezinárodní silniční doprava je doprava, při níž místo výchozí a místo cílové leží na území dvou různých států, nebo doprava, při níž místo výchozí a cílové sice leží na území téhož státu, ale část jízdy se uskuteční na území jiného státu.
(6)
Linková osobní doprava je pravidelné poskytování přepravních služeb na určené trase dopravní cesty, při kterém cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách. Linkovou osobní dopravu lze provozovat formou veřejné linkové dopravy nebo formou zvláštní linkové dopravy, a to jako vnitrostátní nebo mezinárodní. Přitom se rozumí
a)
veřejnou linkovou dopravou doprava, při které jsou přepravní služby nabízeny podle předem vyhlášených podmínek a jsou poskytovány k uspokojování přepravních potřeb; pokud je doprava uskutečňována pro potřeby města a jeho příměstských oblastí, jedná se o…
